Ročenka dopravy 2004

zpět zpět | Ročenka dopravy 2004 - přejít na obsah obsah 

Doprava v roce 2004

 

Vstup České republiky do Evropské Unie

Vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004 zásadním způsobem ovlivnil řadu ekonomických aktivit a velmi významně ovlivnil celý sektor dopravy. Nejvíce se tento vliv projevil v silniční a v letecké dopravě. Výkony mezinárodních letišť vzrostly meziročně v r. 2004 téměř o jednu třetinu a odbavený počet cestujících se zvýšil o více než 2 mil a přesáhl tak hranici 10 mil. Výrazně zvýšený nárůst počtu přepravených cestujících byl zaznamenán i u českých leteckých dopravců.

Silniční doprava, na základě podkladů z automatických sčítačů provozovaných Ředitelstvím silnic a dálnic, zaznamenala v průběhu období květen - listopad 2004 nárůst dopravních výkonů ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku na některých úsecích dálnice D5 až o 33%, na některých úsecích D1 až o 9% a zatížení některých úseků dálnice D8 až o 20%.

Podle Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, které sleduje zatížení jednotlivých hraničních přechodů od r. 2004 a Generálního ředitelství cel, které tyto údaje sledovalo do vstupu ČR do EU, se zatížení hraničních přechodů nákladními vozidly za celý rok 2004 nejvíce zvýšilo na hraničním úseku se Slovenskem, tj. o 26% a se SRN o 15%. Jen v období květen - prosinec je nárůst na slovenských hranicích dokonce 35% a na hranicích se SRN 22%. V porovnání konkrétního počtu nákladních vozidel na nejzatíženějších hraničních přechodech v období květen - říjen r.2004 byl na Rozvadově nárůst více jak 100%, na přechodu Hatě 89% a v Břeclavi dokonce 121% ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku. V silniční nákladní přepravě věcí českými dopravci se vliv našeho vstupu do EU nijak významně neprojevil a nedošlo k žádnému mimořádnému nárůstu a to ani v mezinárodní dopravě.

Vyšší intenzita dopravy na dálnicích a dalších vybraných komunikací s sebou zákonitě přinesla i vyšší nehodovost. Uvažujeme-li porovnání nehod na dálniční síti v ČR v roce 2004 z pohledu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, zavinili tito řidiči na dálnicích 4 284 nehod při nichž bylo 55 osob usmrceno (úmrtí do 24 hodin). Oproti roku 2003 je počet nehod vyšší o 15,1% a počet usmrcených dokonce o 37,5%. V absolutní hodnotě byl počet nehod vyšší o 562 a počet usmrcených o 15 osob. Na tomto zvýšení se řidiči nákladních automobilů podílejí 156 nehodami a 13 usmrcenými osobami. Řidiči nákladních automobilů s přívěsem nebo s návěsem zavinili v r. 2004 na dálnicích 680 nehod a při těchto nehodách bylo 10 osob usmrceno. Oproti roku 2003 je počet těchto nehod vyšší téměř o 13% a počet usmrcených o 150%. V absolutní hodnotě byl počet těchto nehod vyšší o 72 a počet usmrcených o 6 osob.

Infrastruktura

Investice do dopravní infrastruktury v r. 2004 byly výrazně vyšší než v předcházejících letech. V běžných cenách činil nárůst investičních výdajů meziročně téměř 66% a celkově tyto finanční prostředky tvořily 1,88% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD). Podobně jako v minulosti se na investicích nejvyšší mírou podílel v r. 2004 Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a to přibližně 60%. Celkově činily výdaje SFDI na výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu infrastruktury více než 49 mld.

Růst investic do pozemních komunikací pokračoval i v r. 2004 a dosáhl 65%, což je výrazně více než v předcházejícím období, z toho investiční výdaje do silnic ve vlastnictví krajů, tj. II. a III. třídy tvořily asi 12%. Celkové finanční prostředky vydané na opravy a údržbu zůstaly víceméně na úrovni r. 2003, nárůst byl zaznamenán u infrastruktury letišť o zhruba 25% a mírný nárůst též u výdajů do pozemních komunikací, tj. asi 5%. Co se týče finančních prostředků vydaných na opravu a údržbu železniční infrastruktury zlom v časové řadě v r. 2003 je způsoben změnou struktury nákladů.

K 1.1. 2003 došlo k transformaci Českých drah (ČD) s.o. na akciovou společnost ČD a Správu železniční dopravní cesty, s.o. (SŽDC), která je pověřena hospodařit s železniční dopravní cestou (v majetku státu). Podle smlouvy mezi SŽDC a ČD, a.s. zajišťují provozování, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty České dráhy, a.s. V roce 2003 se oproti předcházejícím rokům změnila struktura nákladů, do kterých již nejsou zahrnuty odpisy zařízení uvedené infrastruktury.

Česká republika patří mezi členskými státy Evropské unie k těm, jejichž dopravní infrastruktura je nejhustší, a to jak v železniční dopravě, tak v pozemních komunikacích. Problémem však zůstává její technická zanedbanost odrážející se v nedostatečných parametrech, dopravních závadách (bodového, liniového či směrového charakteru) včetně nedostatečné kapacity nebo kvality. Logicky je tedy údržba a obnova dopravní infrastruktury předřazena před extenzívní rozvoj, kde se jedná pouze o doplnění významných dálnic a rychlostních silnic dle schválených dokumentů. Rok 2004 byl rovněž rokem, kdy bylo třeba připravit projekty dopravní infrastruktury, na jejichž realizaci se budou v rámci vícezdrojového financování čerpat i zdroje EU.

V železniční dopravě SŽDC zabezpečila mimo jiné úpravu směrového a výškového uspořádání 1 300 km kolejí a 549 kusů výhybek. Výměna kolejnic proběhla na 153 km tratí včetně 79 155 kusů pražců. V oblasti modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty je činnost dlouhodobě zaměřena především na přípravu a realizaci investičních akcí s důrazem na modernizaci tranzitních železničních koridorů a modernizaci rozhodujících železničních uzlů. Na I. železničním tranzitním koridoru (Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav) byly v roce 2004 ukončeny poslední stavby, a tím byla zároveň ukončena i modernizace celého I. koridoru v plánovaném rozsahu. Na hlavním rameni II. železničního tranzitního koridoru (Břeclav-Přerov-Petrovice u Karviné) byla v roce 2004 poslední stavbou ukončena modernizace této významné tranzitní tratě. Na úsecích III. železničního tranzitního koridoru probíhaly v roce 2004 intenzivní práce na rozestavěných stavbách v úseku Přerov-Česká Třebová.

V rámci těchto prací byl zahájen provoz v nových „Krasíkovských" tunelech, které představují výrazné zkrácení a zrychlení dopravy. Pokračuje výstavba dalších tří navazujících tunelů a přeložek tratí, zlepšujících průjezd údolím Moravské Sázavy. Z mezinárodního hlediska je prioritní částí III. koridoru úsek mezi Prahou, Plzní a Chebem, který zajistí propojení s evropskou železniční sítí. Jednotlivé stavby v tomto úseku jsou ve fázi předprojektové a projektové přípravy. V roce 2004 byl dokončen průjezd železničním uzlem Děčín a pokračovala realizace železničních uzlů Choceň a Bohumín.

Dále byla zahájena stavba tzv. „Nového spojení" realizovaná mezi železničními stanicemi Praha, hlavní nádraží, Praha-Libeň, Praha-Holešovice a Praha-Vysočany, která je součástí průjezdu železničním uzlem Praha. Je rozpracována projektová dokumentace na řešení železničního uzlu Brno a dále dokumentace pro stavby průjezdu železničními uzly Ústí nad Labem a Kolín a zpracovávají se projekty pro další stavby. Pro zabezpečení interoperability v rámci celé evropské železniční sítě připravila SŽDC akci Pilotní projekt ETCS (European Train Control System) na I. koridoru v úseku Poříčany- Kolín a byla zahájena realizace pilotního projektu GSM-R (Global System for Mobile Communication for Railway) v úseku Děčín, státní hranice-Ústí nad Labem-Praha-Kolín. Pokračovaly rovněž práce na elektrifikaci tratí Kadaň - Karlovy Vary a Letohrad - Lichkov.

V infrastruktuře silniční dopravy jsou nadále hlavními úkoly kromě preferované údržby a odstraňování dopravních závad z hlediska bezpečnosti provozu i ochrany životního prostředí.

Na základě těchto kritérií pokračovaly stavby na šesti dálničních úsecích (D 1 Vyškov - Mořice, D 3 Tábor - Chotoviny, D 5 obchvat Plzně, D 11 Libice nad Cidlinou - Dobšice v pokračování obchvatem Chlumce nad Cidlinou směrem na Hradec Králové, D 47 (Ostrava, Rudná - Bílovec).

Z významných akcí na silniční síti I. třídy byly dokončeny úseky I/50 Véstky - Veletiny a Uhreské hradiště - obchvat, I/19 obchvat Pelhřimov, I/21 obchvat Brod nad Tichou, R 48 Český Těšín - Žukov (II. stavba), I/7 Chomutov estakáda, průjezdní úseky silnic I/20 a I/27 v Plzni, na silnici I/35 úseky Litomyšl- Gajer a Hodkovice - Rádelský mlýn a Slavonín - Přáslavice (čtyřpruhy na R 35) a na I/38 obchvat Jihlavy.

Z významných staveb na silniční síti II. a III. třídy, které jsou ve správě krajů můžeme uvést významnější stavby - rekonstrukci silnic II/220 Karlovy Vary - Nejdek a II/222 Karolvy Vary - Dubina, dále II/272 Benátky, průtah, II/329 Pečky, jižní přivaděč, II/310 Žamberk obchvat, II/360 Čermná - Letohrad Jablonec - sev.tangenta (I/14), rekonstrukce silnice II/406 Dvorce - Telč - Třešť, II/353 Nové Veselí - Bohdalov, výstavba obchvatu Velké Mezříčí (II/602), rekonstrukce II/428 Staré Město - Velehrad II. et., III/4915 Liptál rekonstrukce, II/374 Rájec - Blansko, II/432 Milotice průtah, II/400 Miroslav průtah, II/445 Vrbno pod Pradědem okr. křiž. s II/451.

Ve vnitrozemské vodní plavbě pokračovala modernizace labsko-vltavské vodní cesty dokončením rekonstrukce plavebního stupně Klecany a plavebních komor České Kopisty a ve Štětí. Ve smíchovském přístavu byla realizována protipovodňová opatření.

Na letišti v Praze Ruzyni pokračovala intenzívně výstavba terminálu Sever 2 včetně tzv. „prstu" C. Významným prvkem pro zvýšení kapacity dráhového systému je rovněž výstvaba tzv. „rychlých výjezdů" ze vzletové přistávací dráhy VPD 06/24 ukončené v prvním pololetí 2005.

Dopravní park

Nárůst celkového počtu registrovaných motorových silničních vozidel se v r. 2004 oproti předcházejícímu roku mírně zvýšil a činil 168 057 vozidel, což je 2,88%. Meziroční nárůst se zvýšil o 1,3%. Z dopravní evidence bylo v průběhu roku 2004 trvale vyřazeno 94 275 vozidel a nově bylo zaevidováno 341 080 vozidel. Celkem bylo k 1.1.2005 v evidenci Centrálního registru vozidel 5 997 306 vozidel všech druhů a kategorií. Počet osobních automobilů vzrostl za rok 2004 o téměř 3%, což je téměř dvojnásobný nárůst než v předcházejícím roce. Výrazně vyšší nárůst se objevuje i u nákladních automobilů, který je trojnásobný ve srovnání s rokem 2002 a dosahuje více než 9%.

V průběhu roku 2004 došlo k mírnému nárůstu stáří celkového vozového parku. Průměrné stáří všech vozidel se zvýšilo na 15,58 let, u osobních automobilů pak na 12,53 roku z 12,49 let v r. 2003. Na poměrně vysokém průměrném stáří motorových vozidel se stále významnou měrou podílejí přívěsy za osobní automobily, kde průměrné stáří za r. 2004 oproti předcházejícímu roku vzrostlo o 1 rok, tj. na 18,52, speciální automobily s touto hodnotou 19,19, kde byl rovněž zaznamenán nárůst téměř o 1 rok a pak zemědělské traktory, kde se průměrné stáří pohybovalo dokonce nad 25 lety a opět zaznamenáváme nárůst ve srovnání s předchozím obdobím. Nejstarší kategorií zůstávají stále motocykly s průměrným stářím v tomto období nad 30 let. Naproti tomu se průměrné stáří nákladních automobilů v průběhu roku 2004 snížilo téměř o půl roku a bylo 8,99 let.. Nejmladšími kategoriemi zůstávají i v r. 2004 nákladní přívěsy a silniční tahače s průměrným stářím 7,73 a 7,58 let.

V r. 2004 došlo i k výraznému nárůstu počtu letadel se vzletovou hmotností vyšší než 9 000kg. Podle rejstříku letadel Úřadu pro civilní letectví bylo v tomto roce registrováno v ČR 63 těchto letadel,což je nárůst o 13%, nejvíce se zvýšil počet letadel B-737.

Přeprava

V r. 2004 nedošlo v osobní ani v nákladní dopravě z hlediska přepravovaných osob a věcí k žádnému neočekávanému zvratu, výrazný nárůst byl zaznamenán pouze v letecké osobní dopravě. Celkově došlo ve veřejné osobní dopravě k mírnému nárůstu přepravních výkonů a sice o necelé 2%, počet přepravených osob víceméně stagnoval. Nejvíce tj. o 24% vzrostly výkony letecké dopravy, počet přepravených osob dokonce o 26% a výkony letišť o 29%. Vývojový trend železniční osobní dopravy se po třech letech změnil a došlo k nárůstu počtu přepravených osob o necelé 4% a výkonů o 1%. Přepravní výkony v autobusové dopravě naopak v r. 2004 klesly o 9% a počet přepravených osob stagnoval. Rovněž výkony městské hromadné dopravy a vodní vnitrozemské dopravy nevykazují téměř žádnou změnu.

Co se týče výkonů nákladní dopravy došlo u všech druhů dopravy vyjma letecké k jejich poklesu. Celkově se výkon meziročně snížil o 2%, přepravní objem se naopak o více než 2% zvýšil. Poprvé od r. 1999 poklesly výkony silniční nákladní dopravy, i když tento pokles je velmi mírný a sice1,2%, objem přepravených věcí tento trend nekopíruje a o 4% vzrostl. Již tradičně se stejně jako v osobní dopravě největší nárůst objevuje v letecké dopravě, kde přepravní výkony i výkony letišť vzrostly o zhruba 10%.

Nehody

V r. 2004 bylo policii České republiky nahlášeno 196 484 nehod, což je nárůst o 0,3% oproti předcházejícímu roku. Při nehodách bylo usmrceno 1215 osob (úmrtí do 24 hodin po nehodě - do mezinárodních statistik se uvádí počet usmrcených do 30 dnů od data nehody; za stejné období bylo toto číslo 1 382), těžce zraněno 5 253 a lehce zraněno 30 312 osob. Hmotné škody byly odhadnuty na 9, 687mld, což je ve srovnání s r. 1995 téměř dvojnásobek. Nárůst oproti r. 2003 činil 353,1mil. Kč, což je 3,8%. Naopak poklesl celkový počet usmrcených osob o 7,9% (úmrtí do 24hodin - o 4,5% při úmrtí do 30 dnů), počet těžce zraněných o 7,1% a počet lehce zraněných osob o 2,5%.

V období posledních 15 let je počet usmrcených osob v r. 2004 čtvrtý nejnižší, když nejméně usmrcených bylo v r. 1990 - 1 173 osob a méně usmrcených bylo ještě v r. 1991 a 1998 (1 194, resp. 1 204) Naopak nejvíce usmrcených bylo v r. 1994 - 1 473. Uvedená čísla se vztahují k úmrtí do 24 hodin.

Z celkového počtu měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme téměř u poloviny nárůst počtu nehod a u zhruba 66% sledovaných nehodových položek došlo k poklesu počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na mokrém povrchu vozovky (zvýšení o 6 419 nehod - tj. o 16,7%) a dále u nehod, které se staly na vozovce pokryté rozbředlým sněhem (zvýšení o 3 285 nehod - tj. o112%).

V porovnání s rokem 2003 byl počet nehod nižší pouze na území hl. města Prahy a to o 5 991 nehod. Nejvyšší počet usmrcených osob byl na území Středočeského kraje, naopak nejnižší v Karlovarském a Libereckém kraji. Z časového hlediska došlo v r. 2004 k nejvyššímu počtu úmrtí v říjnu, kdy byl rovněž zaznamenán nejvyšší počet nehod a došlo k nejvyšší hmotné škodě.Co se týče zavinění nehody, nejvíce bylo zaviněno řidiči motorových vozidel a sice 91% a z nich zejména řidiči nákladních automobilů - zvýšení o 2 026 nehod (tj. o 7,6%), řidiči autobusů zavinili o 98 nehod více (tj. o 5,5%) a řidiči traktorů o 148 nehod více, což je nárůst 22,8%.

Vývoj následků nehod v silničním provozu v r. 2004 můžeme hodnotit pozitivně a tento vývoj potvrzuje i relativně vysoký meziroční pokles počtu usmrcených osob v kategoriích řidič osobního automobilu, cyklista, cestující v autobuse, chodec, spolujezdec v osobním automobilu, na motocyklu a řidič mopedu, pouze v kategorii řidič a spolujezdec nákladního automobilu zaznamenáváme zvýšení počtu usmrcených o 11, resp. o 4 osoby. Přesto ve statistice nehod, která je pro rok 2004 velmi příznivá existují některé pravidelně sledované položky, kde zatím zaznamenáváme nepříznivý vývoj.

Stále platí smutná skutečnost, že v r. 2004 v průměru každé necelé 3 minuty Policie ČR šetřila nehodu, každých 18 minut byl při nehodě zraněn člověk lehce, každých 108 minut těžce a každou 7,2 hodinu zemřel člověk.

Z mezinárodního srovnání nevychází ČR bohužel příliš dobře. Ze statistiky OECD vyplývá, že počet usmrcených osob připadající na 1 milion obyvatel je v ČR ve srovnání s vyspělými západními zeměmi např. se Švédskem, Norskem, Velkou Británií a Nizozemskem více než dvojnásobný. Vyšší počet je v Řecku, Polsku a Portugalsku.

Životní prostředí

I přes mírný pokles přepravních výkonů v silniční dopravě nadále stoupá celková spotřeba energie. To dokumentuje i pokračující růst prodeje pohonných hmot v roce 2004, především benzinu (meziročně o 9,2%) a nafty (meziročně o 12%). Růst spotřeby pohonných hmot velmi úzce souvisí také s produkcí emisí z dopravy.

Emisní bilance z dopravy se provádí pro látky přispívající k dlouhodobému oteplování atmosféry, tj. oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), látky znečišťující ovzduší, na které se vztahují emisní limity: oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), ne-metanové plynné uhlovodíky (NM VOC) a pevné částice pro dieselová vozidla (PM) a látky nelimitované s toxickými účinky na lidské zdraví jako je olovo (Pb) a oxid siřičitý (SO2). Nejvyšší růst vykazují emise skleníkových plynů, CO2 meziročně o 6,4%, a především N2O meziročně o 16,4%. Nejlépe se daří stabilizovat a snižovat emise CO, CH4 i NM VOC, neboť nová vozidla musí splňovat stále přísnější limity EURO (v současné době již EURO IV). Emise NOx se u individuální automobilové dopravy rovněž snižují, avšak jejich produkce ze silničních nákladních vozidel roste. Tento růst by se měl zpomalit až zastavit, neboť nové dieselové motory již obsahují zařízení k redukci NOx. Emise závisející na kvalitě pohonných hmot (SO2, Pb), jsou již z dopravy prakticky zanedbatelné a jsou výsledkem dodávání kvalitních nízkosirných a bezolovnatých paliv na trh. I nadále zůstávají největším problémem emise PM, jejichž obsahy v ovzduší se meziročně zvyšují o 2%.