Ročenka dopravy 2006

zpět Zpět | obsah Obsah

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2006

Infrastruktura

V roce 2006 poklesly celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury asi o 5,5 mld. Kč, což je v běžných cenách oproti předcházejícímu roku pokles asi o 8%. Tyto výdaje tak tvoří 1,8% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikacích a ostatní infrastruktury MHD), což je ve srovnání s rokem 2005 pokles o 0,4%. Většina finančních prostředků pocházela ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který se na této finanční částce podílel ještě větší měrou než v předchozím roce, a sice téměř 73%. Podíl SFDI se na celkových investicích do infrastruktury v roce 2006 zvýšil o 13% a celkově činily tyto výdaje v roce 2006 téměř 43 mld. Kč. Tyto údaje představují skutečně čerpané finanční prostředky z rozpočtu SFDI, včetně předfinancování výdajů, které mají být hrazeny z příslušných fondů EU.
Investiční finanční prostředky vložené do pozemních komunikací v roce 2006 zůstaly víceméně na úrovni předcházejícího roku, z toho investiční výdaje do silnic ve vlastnictví krajů, tj. II. a III. třídy, tvořily 14%. Zhruba o 1 mld. Kč poklesly za stejné období výdaje do železniční infrastruktury, což činilo asi 7%. Celkové výdaje na opravu a údržbu infrastruktury ovšem v roce 2006 poměrně významně vzrostly, a sice téměř o čtvrtinu, nejvíce, asi o 50%, vzrostly výdaje do pozemních komunikací. Mírně vzrostly i výdaje na opravu a údržbu železniční infrastruktury. Zlom v časové řadě v roce 2003 v těchto výdajích do železniční infrastruktury je způsoben změnou struktury nákladů.

Co se týče výstavby dálniční sítě, byla dokončena výstavba dálničního obchvatu Plzně v úseku Černice – Útušice a souvisejících přivaděčů včetně tunelu Valík, který má severní tunelovou troubu délky 390 m a jižní tunelovou troubu délky 380 m. Dále byl dokončen a v prosinci 2006 zprovozněn úsek Trmice – Knínice dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN. Tato část stavby o délce 11 km byla zahájena v říjnu 2004. V roce 2006 rovněž pokračovala výstavba dálnice D1 Praha – Brno – Lipník n/Bečvou. Byla dokončena I. etapa úseku Mořice – Kojetín, která navazuje na rozestavěný úsek Vyškov – Mořice a tvoří obchvat obce Vrchoslavice. Výstavba byla zahájena opět v říjnu 2004 a v roce 2006 byla dokončena včetně objektů nepodmiňujících provoz na dálnici. Na dálnici D1 v roce 2006 rovněž probíhala rozsáhlá rekonstrukce vozovky. Akce byla zahájena již v roce 2005, kdy byly provedeny práce za téměř 30 mil. Kč a v roce 2006 pak tato rekonstrukce, která byla ukončena v listopadu onoho roku, stála téměř 34 mil. Kč. Na dálnici D11 Praha – Hradec Králové – státní hranice ČR/Polsko v úseku Osičky – Chýšť byly všechny objekty sloužící provozu dálnice dokončeny, úsek Chýšť – Hradec Králové byl dokončen v plném profilu kromě posledních 6 km, které byly nahrazeny provizorním sjezdem u obce Libišany.
V roce 2006 pokračovala výstavba a modernizace silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Byla dokončena například stavba „I/48 Dobrá – Tošanovice“ délky 6,8 km, která je součástí rychlostní silnice R48 Bělotín – Frýdek – Místek – Český Těšín. Dále v rámci výstavby a obnovy silnic I. třídy byla dokončena stavba „I/18 Nová Hospoda – Skalka“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy, které jsou již 6 let ve vlastnictví krajů, patří např. rekonstrukce silnice II/222 v úseku Karlovy Vary – Dubina, rekonstrukce mostu ve Veltrusech na silnici II/608 a přeložka silnice II/135 v Soběslavi. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme ještě zařadit rekonstrukci silnice II/150 v úseku Kunovice – Poličná, silnice II/492 v úseku Luhačovice – křižovatka III/4922, most Pavla Wonky na II/324 a modernizaci silnice II/333 u Lázní Bohdaneč.

Mezi nejvýznamnější investiční akce SŽDC v roce 2006 patřily, stejně jako v předcházejících letech, modernizace tranzitních železničních koridorů, které zabezpečují kvalitní železniční propojení se sousedními zeměmi. Parametry této modernizace vycházejí z mezinárodních dohod, ke kterým Česká republika přistoupila, a splňují podmínky dané Směrnicí o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému. Parametry modernizovaných koridorů jsou srovnatelné s parametry obdobných tratí v zahraničí.
V roce 2006 pokračovaly stavební práce na spojovacím rameni mezi 1. a 2. koridorem v úseku mezi Přerovem a Českou Třebovou. Tato trať je zároveň součástí 3. tranzitního železničního koridoru. Po stavbách „Modernizace trati Olomouc – Červenka“ a „Optimalizace trati Krasíkov – Česká Třebová“, které byly dokončeny již v roce 2005, byly v roce 2006 dokončeny i stavby „Modernizace trati Přerov – Olomouc“ a „Optimalizace trati Zábřeh na Moravě – Krasíkov“. Mezi Zábřehem na Moravě a Českou Třebovou byly realizovány rozsáhlé přeložky trati a bylo postaveno šest nových tunelů. Tím došlo ke zkrácení trati a spolu se zavedením vyšších traťových rychlostí dochází ke zkrácení jízdních dob.
Na prioritní části 3. tranzitního železničního koridoru mezi Prahou a Chebem probíhá od března 2006 realizace první stavby této části koridoru „Optimalizace trati Plzeň – Stříbro“.
Realizace 4. tranzitního železničního koridoru v trase Horní Dvořiště – České Budějovice – Praha byla zahájena v září 2005 stavbou „Optimalizace trati Strančice – Praha Hostivař“. V říjnu 2006 začala na tomto úseku další stavba „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“. Před koncem roku 2006 pak byla zahájena další stavba „Modernizace trati Doubí u Tábora – Tábor“.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhaly modernizace důležitých železničních uzlů. Dokončen je průjezd železničními uzly Děčín, Choceň a Bohumín. V realizaci byly stavby průjezdů železničními uzly Ústí nad Labem a Kolín a stavba „Nové spojení“ mezi žst. Praha hl.n. a Praha Libeň. Byla zahájena i stavba „Optimalizace trati Praha Libeň – Praha Běchovice“ a k zahájení je připravena „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav“.
Mezi další významné investiční akce v roce 2006 patřily elektrizace tratí. Byla dokončena elektrizace trati Kadaň – Karlovy Vary, dokončuje se elektrizace trati Ostrava Svinov – Opava a elektrizace tratí Šatov – státní hranice. Pokračovaly práce na elektrizaci tratí Ostrava hl.n. – Ostrava Kunčice a České Velenice – České Budějovice. Před zahájením je elektrizace trati Letohrad – Lichkov.
Po dokončení výstavby komunikačního systému GSM-R v úseku Děčín – Kolín bude pokračovat realizace na zbývající části 1. koridoru a následně pak na 2. koridoru. Pokračuje realizace pilotního projektu evropského zabezpečovacího zařízení ETCS v úseku Poříčany – Kolín.
Odstraňování následků škod po povodni na jaře 2006 probíhalo v rámci investičních akcí hrazených z prostředků SFDI. Realizovány byly akce „Sanace sváženiny km 7,472 – 7,591 trati Bylnice –H. Lideč“, „Roudnice n. Labem – Hrobce – rekonstrukce kabelizace“ a „Rekonstrukce trakčních vedení Pivín – Nezamyslice“.

V rámci ukončovaného programu „Podpora rozvoje vodní dopravy“ a nového programu „Rozvoj a modernizace vodních cest a přístavů“ byly na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu vodních cest z rozpočtu SFDI realizovány práce za 523,3 mil. Kč. V porovnání s předchozím rokem tyto výdaje představují nárůst o 42,7%. Na takovémto významném nárůstu realizovaných zdrojů se podílely nejvíce stavby k prodloužení splavnosti Labe do Pardubic, konkrétně příprava a práce v předstihu stavby „Stupeň Přelouč II“ (123,2 mil. Kč) a „Rozšíření plavební dráhy Labe, ř. km 103,0 – 108,3“ (101,7 mil. Kč). O 55% se také zvýšilo využití finančních prostředků Strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Infrastruktura na 99,9 mil. Kč proti 64,4 mil. Kč v předchozím roce.
Dalšími nejvýznamnějšími stavbami přípravy, výstavby, rekonstrukce a modernizace vodních cest v roce 2006 byly „VD Čelákovice – rekonstrukce zdí plavební komory“ (17,0 mil. Kč), „Dokončení automatického řízení plavebních komor Baťova kanálu“ (10,0 mil. Kč), „Příprava zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi“ (49,3 mil. Kč), „Protipovodňový uzávěr plavebního kanálu Vesňany – Hořín“ (21,0 mil. Kč), „Přístav Děčín Rozběleny – povodňová ochrana“ (19,4 mil. Kč), „Přístav Mělník 1. bazén – překladní zeď kontejnerového terminálu“ (67,3 mil. Kč), „VD Poděbrady – rekonstrukce zdí plavební komory“ (19,0 mil. Kč), „VD Lysá nad Labem – rekonstrukce zdí plavební komory“ (18,0 mil. Kč) a další drobné stavby.

V roce 2006 byla na letišti Praha ukončena realizace výstavby Terminálu Sever 2 a většiny navazujících projektů zahrnutých po dohodě s Evropskou investiční bankou do projektu EUropa. Celková proinvestovaná částka včetně kapitalizovaných úroků a poplatků za bankovní garanci související s úvěrem EIB činila 469 mil. Kč. Další významnou skupinu investic činila příprava na výstavbu paralelní dráhy, kde dochází k výkupu potřebných pozemků.

Dopravní park

K 1. lednu 2007 bylo v evidenci Centrálního registru vozidel celkově 6 472 150 provozovaných motorových a přípojných vozidel všech druhů a kategorií, což je nárůst stejný jako za rok 2005, téměř o 4%. Počet osobních automobilů vzrostl za toto období také zhruba stejně jako v roce 2005, a sice o 3,5%, a přesáhl již 4 milióny. Počet nákladních automobilů rovněž zaznamenal nárůst, téměř o 13%.
Co se týče stáří motorových vozidel, v průběhu roku 2006 došlo ke snížení průměrného stáří osobních automobilů z 12,82 let na 11,65 let, což je pokles o 9%. Rovněž stáří nákladních vozidel se snížilo z 8,7 let na 7,3 let a i u ostatních kategorií vozidel došlo vesměs ke snížení průměrného stáří. Týká se to autobusů, nákladních přívěsů, tahačů a po několika letech i motocyklů, kde se průměrné stáří snížilo o 3 roky. I tak ale zůstávají nejstarší kategorií v Centrálním registru vozidel. Naopak k nejmladším kategoriím patřily v roce 2006 stále nákladní přívěsy a silniční tahače s průměrným stářím 7 a 6,7 let. Údaje o stáří vozidel však mají omezenou vypovídající schopnost, což je dáno zejména kvalitou údajů u dříve evidovaných vozidel a i skutečností, že do výpočtu jsou zahrnuta také vozidle patřící spíše do kategorie veteránů. Tato vozidla jsou registrována mezi provozovanými, a tím průměrný rok výroby zkreslují.

Přeprava

Stejně jako v předcházejících letech nepřinesl ani rok 2006 výrazné změny ve vývojovém trendu osobní ani nákladní dopravy. Celkově došlo k mírnému poklesu počtu přepravených osob veřejnou dopravou a sice o necelé 1%, přepravní výkon v osobokilometrech poklesl o 2,6%. Nárůst v počtu přepravených osob zaznamenala železniční osobní doprava s 1,5%, přepravní výkon vzrostl o téměř 4%. Nárůst vykazuje i veřejná autobusová doprava, přepravní výkon vzrostl o více než 10%, přepravní objem, tj. počet přepravených osob v tomto roce, více méně stagnoval. Ve svém růstovém trendu pokračuje i letecká doprava s nárůstem počtu přepravených osob 6% a s nárůstem přepravních výkonů 5,1%. Výraznější pokles zaznamenala městská hromadná doprava s 17% poklesem ve výkonech, počet přepravených osob poklesl jen o 1%.

Co se týče nákladní dopravy, v roce 2006 výkony všech druhů dopravy, vyjma vnitrozemské vodní, vzrostly. Největší nárůst zaznamenala silniční nákladní doprava, kde výkony vzrostly téměř o 16%, objem přepravených věcí naopak mírně poklesl, asi o 3,6%, což znamená, že se zvýšila průměrná přepravní vzdálenost. V tomto roce výrazně vzrostla zejména mezinárodní silniční doprava, její výkony vzrostly téměř o 23%, a nárůst objemu přepravených věcí v tunách je ještě zhruba o jedno procento větší, téměř 24%. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu. Jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek. Tím došlo k nárůstu o 16% u výkonů a o téměř 14% u objemu přepravených věcí. Objem přepravy vodní vnitrozemské dopravy vzrostl ve srovnání s rokem 2005 méně, a sice o necelé 4%, výkony vzrostly o 5%. Letecká nákladní doprava roste víceméně podobným tempem jako v předcházejících letech, objem nákladu v tunách vzrostl o 14%, výkony o necelých 6%.

Nehody

V roce 2006 šetřila Policie ČR celkem 187 965 dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku pokles o 11 297, tj. o 5,7%. Počet usmrcených osob, který byl nejnižší od roku 1990, a významně se tak dostal pod hranici 1 000, byl v tomto roce 956 (úmrtí do 24 hodin po nehodě – do statistiky ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody, který byl v roce 2006 1 063 osob), počet těžce zraněných byl 3 990 a 24 231 osob bylo zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody činil 9,12 mld. Kč, což je meziroční pokles o 6,7%.
Vývoj následků nehod v roce 2006 byl velmi příznivý a meziroční pokles počtu usmrcených osob je za posledních 26 let druhý nejvyšší (po roce 1998, kdy se projevil vliv snížení rychlosti jízdy v intravilánu). Poprvé od roku 1990 dochází ve třech letech po sobě k významnému snížení počtu usmrcených osob. V roce 2004 bylo usmrceno o 104 osob méně než v předchozím roce, v roce 2005 činil tento rozdíl 88 osob a v roce 2006 pak 171 osob. Přitom prakticky již v roce 2003 se podařilo zastavit nepříznivý vývoj počtu usmrcených osob. Největší meziroční pokles byl v roce 1998, kdy počet usmrcených byl o 207 osob nižší. Uvedená čísla se opět vztahují k úmrtí do 24 hodin.
Z celkového počtu 75 měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme nárůst počtu nehod jen u 10 a jen u 7 sledovaných položek došlo k nárůstu počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na místních komunikacích, kde došlo ke zvýšení o 1 831 nehod, tj. o 3,6%, a u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů, kde došlo ke zvýšení o 1 115 nehod, tj. 3,7%. Naproti tomu největší pokles, o 12 130, což je 9,3%, byl v kategorii nehod zaviněných řidiči osobních automobilů a u nehod v obci, kde činil 4,9%.
Nejvíce nehod v roce 2006 šetřila Policie ČR, stejně jako v předcházejícím roce, na území hl.m. Prahy, a sice 34 689, kde se rovněž zvýšil ve srovnání s rokem 2005 celkový počet těchto nehod. Je to jediný kraj, kde došlo k nárůstu počtu nehod. Z hlediska závažnosti je však na tom území Prahy naopak nejlépe, počet usmrcených osob na 1 000 obyvatel je nejnižší. Co se týče zavinění nehody, více nehod bylo zaviněno z důvodu závady komunikace, méně nehod naopak zavinili chodci s poklesem o 8,1% a cyklisté o 11,2%, ale rozhodující pokles nastal v kategorii řidič motorového vozidla. Více nehod zavinili především řidiči nákladních automobilů, o 3,9%, a autobusů, o 7,2%, řidiči osobních automobilů pak zavinili o 9,3% nehod méně. Bilanci počtu usmrcených osob významně ovlivnili především tito řidiči, tedy řidiči osobních automobilů, kde byl pokles o 144 osob. I v roce 2006 šetřila policie nehody, kdy viník z místa nehody ujel. Při těchto nehodách bylo 15 osob usmrceno a 600 zraněno. Je pozitivní, že u těchto nehod je ve srovnání s rokem 2005 zaznamenám pokles 31,8% u počtu usmrcených osob a 20,5% u počtu nehod.
Vývoj následků nehod v roce 2006 byl velmi příznivý a celkové výsledy se promítají i v příznivějším mezinárodním porovnání, kdy se Česká republika dostává více ke středu pořadí.