Ročenka dopravy 2010
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2010
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
V roce 2010 došlo k poměrně výraznému poklesu investičních výdajů do dopravní infrastruktury. Objem finančních prostředků se vrátil zhruba na úroveň roku 2007 a celkově činil asi 61,5 mld. Kč. Nejvíce bylo do dopravní infrastruktury investováno v roce 2008, a sice téměř 83 mld. Kč v běžných cenách. Celkové investiční výdaje v roce 2010 do dopravní infrastruktury poklesly oproti předcházejícímu roku zhruba o 14,8 mld. Kč, což činí meziroční snížení o téměř 20%. Stejně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2010 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), přičemž jeho podíl na této částce oproti roku 2009 opět vzrostl, a dosáhl tak hodnoty 91%.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2010 1,7% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD). Vzhledem k tomu, že v roce 2009 tvořily investice 2,1% HDP, došlo k meziročnímu snížení i u tohoto ukazatele.
Po několikaletém trvalém nárůstu investiční finanční prostředky vložené do pozemních komunikací v roce 2010 výrazně poklesly. Snížení finančního objemu představovalo 9 mld. Kč, tj. 17%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily necelých 10 mld. Kč, tj. 23%. Investiční výdaje do železniční infrastruktury v roce 2010 rovněž meziročně poklesly, a to o více než 5 mld. Kč, což tvoří zhruba 27%. Co se týče ostatních investičních výdajů, pokles byl zaznamenán i u infrastruktury letecké, a sice o cca 15%, a vnitrozemských vodních cest, a to o 6,3%. Jediný nárůst investičních finančních prostředků byl v roce 2010 zaznamenán u potrubní dopravy a činil 70 mil. Kč, což vyjádřeno v procentech představuje 35%.
Úsporná opatření se na rozdíl od investičních výdajů na celkových výdajích na opravu a údržbu dopravní infrastruktury příliš neprojevila a celkové náklady v této oblasti mírně vzrostly. Nárůst činil více než 1 mld. Kč, tj. cca 4 %. Nejvíce vzrostly tyto výdaje do silniční infrastruktury, kde nárůst oproti roku 2009 činil zhruba 1,6 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o více než 10%. Výdaje na opravu a údržbu železniční infrastruktury naopak poklesly, a to o necelých 800 mil. Kč, což je téměř 8%. Pokles zaznamenala i infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy, a sice o 17%. Mírný meziroční nárůst se objevil u letecké infrastruktury (o cca 5%).
Silniční infrastruktura
Co se týče výstavby dálniční sítě, byla v roce 2010 uvedena do provozu další část dálnice D1 Praha - Brno - Lipník nad Bečvou, a to stavba „D1 0135 Kroměříž východ - Říkovice“ v úseku Kroměříž východ - Hulín, čímž došlo díky navazující rychlostní silnici R55 k napojení Zlína na dálniční síť ČR. Dokončení zbylého úseku Hulín - Říkovice se předpokládá v roce 2011. Stavba obsahuje 3 mimoúrovňové křižovatky a její celková délka je 11,3 km. V roce 2010 pokračovala rovněž i výstavba dálnice D47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko. Do provozu byla uvedena stavba „D47 4705 Bělotín - Hladké Životice“ v plném profilu (poloviční profil zprovozněn v roce 2009). Stavba je 18,1 km dlouhá a obsahuje 22 mostních objektů a 2 mimoúrovňové křižovatky.
V roce 2010 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2010 patří „R1 512 D1 -Vestec“, „R1 513 Vestec - Lahovice“ a „R1 514 Lahovice - Slivenec“ představující tzv. jižní část Pražského okruhu a propojující dálniční tah D1 na Brno se stavbou „R1 515 Slivenec - Třebonice“ a dálnicí D5 na Plzeň. V roce 2010 byly dále uvedeny do provozu stavby „R55 5503 Skalka - Hulín“, „R6 Tisová - Kamenný Dvůr“ v plném profilu (poloviční profil zprovozněn v roce 2009), „R6 Nové Sedlo - Jenišov“ a „R4 Mirotice - Třebkov“. Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy, realizovány byly například stavby „I/42 Brno VMO MÚK Hlinky“, „I/56 Ostrava - Prodloužená Místecká I. stavba“, „I/38 Nymburk přeložka II. a III. stavba“, „I/52 Brno - Rajhrad“, „I/34 propojení DO České Budějovice“ nebo „I/13 Děčín most ev.č. 13-085 Pravobřežní estakáda“. Mezi další významné stavby zprovozněné v roce 2010 patří také stavby obchvatů „I/38 Moravské Budějovice obchvat“, „I/50 Bánov obchvat“ a „I/34 Česká Bělá obchvat“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2010 patří například „Modernizace silnice II/315 Lanškroun - Tatenice“, „Modernizace silnice II/322 - obchvat Chvaletice“, „Modernizace silnice II/357 Vysoké Mýto - Choceň“ a „Modernizace silnice II/360 Litomyšl - křižovatka s III/36025“ v Pardubickém kraji, „II/217 Silniční obchvat Hranice - Ebmath“ a „III/00630 Silniční propojení Sokolov, Těšovice - Královské poříčí“ v Karlovarském kraji nebo „II/377 Bořitov - Rájec, mosty 377 - 006, 007“ a „II/425 Rajhrad - Židlochovice“ v Jihomoravském kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „Silnice II/145 Husinec - Běleč“ v Jihočeském kraji, „II/201 Jeneč, připojení na R6“ ve Středočeském kraji nebo „D8 - II/247 Přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I“ v Ústeckém kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2010 pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová -Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byla v roce 2010 dokončena stavba „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní - Cheb“. V úseku Plzeň - Cheb zároveň pokračovala i realizace stavby „Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní“ s předpokládaným dokončením v roce 2011. V úseku Praha - Plzeň pokračovaly práce na stavbách „Optimalizace trati Beroun - Zbiroh“ s plánovaným dokončením v roce 2011 a „Optimalizace trati Zbiroh - Rokycany“ s plánovaným dokončením v roce 2013. V úseku státní hranice se SR - Dětmarovice probíhaly dále realizace staveb „Optimalizace trati státní hranice SR - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2011, a „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2012.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byla v roce 2010 dokončena stavba „Optimalizace trati Benešov u Prahy - Strančice“. Dále pokračovala realizace stavby „Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy“, která má být dokončena v roce 2013, a byla zahájena stavba „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2014.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhá i modernizace důležitých železničních uzlů, jejíž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2010 byly dokončeny stavby „Nové spojení - Praha hl. n., Masarykovo n. - Libeň, Vysočany, Holešovice“, „Brno - 1. část odstavného nádraží, I. etapa“ a „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 1. stavba“. Dále pokračovala například realizace stavby „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“ s plánovaným dokončením v roce 2015.
V roce 2010 došlo také k realizaci několika akcí potřebných k zajištění zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Jednalo se především o racionalizace tratí, kde stávající zabezpečovací zařízení bylo nahrazováno zařízením nové generace s výrazným snížením faktoru vlivu lidského činitele. Dokončeny byly například akce „Racionalizace trati Jaroměř - Stará Paka - Železný Brod, 2. část“ nebo „Racionalizace trati Svitavy - Žďárec u Skutče“. V roce 2010 nadále pokračovala i elektrizace tratí a rekonstrukce trakčního vedení a napájecích stanic. Rovněž tak byla v roce 2010 opět věnována pozornost přejezdům, představujícím kritická místa střetů vozidel silniční a železniční dopravy, a v rámci programu „Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech“ byly realizovány desítky rekonstrukcí přejezdů a přejezdových zabezpečovacích zařízení.
Infrastruktura vodní vnitrozemské dopravy
Veškerou investiční činnost spojenou s rozvojem a modernizací dopravně významných vodních cest zajišťovalo i v roce 2010 Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR).
Na čerpání finančních prostředků se významnou měrou podílely především velké stavby s předpokládaným dokončením v následujících letech jako „Vodní cesta České Budějovice - Hluboká nad Vltavou“, „Vodní cesta Hněvkovice - Týn nad Vltavou“ a „Železniční most Kolín“. „Úprava plavební úžiny Chvatěruby“ byla závěrem roku 2010 dokončena, a odstranilo se tak dlouholeté omezení na vodní cestě do Prahy.
Z řady malých staveb dokončených v roce 2010 lze zmínit „Kilometráž a značení vodní cesty“ nebo „Rozšíření systému RIS v rámci projektu IRIS II“.
Infrastruktura letecké dopravy
Za nejvýznamnější investice v oblasti infrastruktury letecké dopravy lze v roce 2010 považovat odkup Hangáru F a pozemků od ČSA na letišti v Praze.
Co se týče výdajů na opravy a údržbu, nejvýznamnější položkou byla oprava vzletové a přistávací dráhy RWY 06-24 na témže letišti.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
V posledních letech se tempo růstu počtu silničních vozidel výrazně zpomalilo. K 1. lednu 2011 bylo v Centrálním registru vozidel registrováno celkem 7 221 943 provozovaných motorových a přípojných vozidel všech druhů a kategorií (včetně veteránů, tj. vozidel starších než s rokem výroby 1945), což tvoří jen velmi mírný meziroční nárůst o zhruba 1,5%. Zpomalení tohoto nárůstu bylo pravděpodobně také způsobeno zvýšeným odhlašováním starších vozidel ke konci roku 2008 (kvůli zavedení ekologické daně od 1.1.2009), které se však z administrativních důvodů projevilo poklesem v registru až od roku 2009.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2010 vykazuje stejně jako v předcházejících letech nárůst. V absolutních číslech se jedná o 61 tis. vozidel, což tvoří jen mírný meziroční nárůst 1,4%. Celkový počet osobních automobilů je k 1.1.2011 téměř 4,5 mil., což je více než 60% z celkového počtu vozidel registrovaných v Centrální registru vozidel. Počet registrovaných nákladních vozidel již podruhé za poslední období poklesl, i když velmi nepatrně, a sice o 0,4%. A i když pokles činil pouhých zhruba 2 tis vozidel, pokračuje tak trend z roku 2009. Rovněž došlo k mírnému poklesu počtu registrovaných mikrobusů a autobusů (o 1,4%), k poklesu počtu silničních tahačů (o 12%) a k poklesu speciálních automobilů (o 6,7%). Naopak nárůst se objevil u návěsů (o 2,3%), přívěsů (o 7,4%) a registrovaných motocyklů (o 2,3%).
V průběhu roku 2010 se průměrné stáří osobních automobilů mírně zvýšilo, oproti roku 2009 o 0,1 let, a dosáhlo tak k 1.1.2011 hodnoty 12,7 let. Průměrné stáří na 13,4 let (o 0,2 let) se zvýšilo i u kategorie mikrobusů a autobusů. Ke zhoršení opět došlo u nákladních vozidel s průměrným stářím k 1.1.2011 8,8 let, což je meziroční nárůst 0,6 let. Nejstarší kategorií z běžně provozovaných vozidel zůstávají stále motocykly s průměrných stářím ke stejnému datu 31 let. Je však třeba připomenout, že údaje o stáří vozidel mají omezenou vypovídající schopnost, což je dáno zejména kvalitou údajů u dříve evidovaných vozidel a i skutečností, že do výpočtu jsou zahrnuta také vozidla patřící do kategorie veteránů.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2010 poprvé po více než 10 letech významněji poklesl, a sice o téměř 7%. Rovněž poklesl počet přepravených osob, a to o asi 5%. Tento pokles celkových čísel je však způsoben zejména poklesem IAD, jehož odborný odhad vychází i z údajů o vozových kilometrech získávaných ze sčítání silničního provozu, které se v ČR realizuje každých 5 let. V roce 2010 byla metodika celostátního sčítání silničního provozu změněna.
Celkový počet přepravených osob i přepravní výkony ve veřejné dopravě však v tomto roce vzrostly, i když nijak významně. Nárůst přepravených osob činí 0,4% a výkony pak 2,4%. Výkony železniční dopravy po třech letech mírně vzrostly, a sice o 1,4%, počet přepravených osob víceméně stagnoval. Počet přepravených cestujících v autobusové dopravě vykazuje oproti předchozímu roku opět nárůst, a to o necelé 4%, přepravní výkony vzrostly za stejné období výrazněji, a sice o 14%. Co se týče vnitrozemské vodní dopravy, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo k poklesu počtu přepravených osob o zhruba čtvrtinu, ale přepravní výkony naopak o zhruba čtvrtinu vzrostly. Co se týče letecké dopravy, v roce 2010 ve svém růstovém trendu i nadále pokračoval počet přepravených osob, přepravní výkony naopak po mnoha letech mírně poklesly, meziroční nárůst v roce 2010 byl u počtu přepravených osob 1,4%, pokles u přepravního výkonu pak 4,5%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR v roce 2010 opět meziročně poklesl, i když pouze o 1,1%, čímž zůstává zhruba na úrovni roku 2006.
Co se týče nákladní dopravy, celkový objem přepravených věcí v roce 2010 mírně klesl, a sice o 1,5 %. Celkové přepravní výkony naopak poměrně významně vzrostly, nárůst činil více než 13%. Přepravní výkony vzrostly u všech druhů dopravy vyjma letecké. Hodnoty se tak vrátily zhruba na úroveň roku 2008.
Po třech letech vykazuje nárůst železniční doprava, a to u objemu přepravených věcí o zhruba 8% a u přepravních výkonů o 7,7%. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu tak i objemu přepravených věcí. Údaje za roky 2005 a 2006 tedy nejsou zcela porovnatelné. Hodnoty od roku 2007 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006. Objem přepravených věcí v silniční nákladní dopravě opět poklesl, i když meziroční pokles byl výrazně nižší než v loňském roce a činil necelá 4%. Přepravní výkony naopak výrazně vzrostly, a sice o více než 15%, a vrátily se víceméně na úroveň roku 2008. Objem přepravených věcí v letecké nákladní dopravě i její přepravní výkon v roce 2010 kopírovaly vývoj v předcházejících letech a pokračovaly ve svém poklesu. Přepravní výkon se oproti roku 2009 snížil o 22% a objem přepravených věcí o necelých 10%. Stagnace se v tomto roce projevila v objemu přepravy ve vnitrozemské vodní nákladní dopravě, přepravní výkon se zvýšil o necelých 7%.
NEHODY
V roce 2010 šetřila Policie ČR celkem 75 522 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku mírný nárůst, a sice o necelé 1%. Výrazný pokles v celkovém počtu šetřených nehod byl zaznamenán za rok 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno legislativní změnou od 1.1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Vývoj následků nehod v roce 2010 lze hodnotit jako příznivý, neboť byl zaznamenán další pokles počtu usmrcených (o 9,5%) a zraněných osob (o 20,2% u těžce zraněných a o 9,1% u lehce zraněných) a mírné snížení nastalo i u odhadu hmotné škody (o 1,1%). Celkem bylo při nehodách v roce 2010 usmrceno 753 osob (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 802), 2 823 osob bylo zraněno těžce a 21 610 osob lehce. Odhad způsobené hmotné škody činil 4,92 mld. Kč.
Počet usmrcených (úmrtí do 24 hodin po nehodě) a těžce zraněných osob byl v roce 2010 nejnižší od roku 1961. Druhý nejnižší počet usmrcených osob byl v roce 1987 (766 usmrcených), třetí nejnižší pak v roce 1986 (768 usmrcených). Nejvíce usmrcených osob při nehodách na pozemních komunikacích v ČR bylo v tomto období v roce 1969, a sice 1758 osob. Nejvíce těžce zraněných osob bylo rovněž v roce 1969 (9 258 osob), což oproti roku 2010 představuje rozdíl téměř 70%. Při porovnávání těchto čísel je třeba rovněž vzít v úvahu, že počet osobních automobilů byl například v roce 1987 ve srovnání s rokem 2010 méně než poloviční.
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili 89,3% nehod, při kterých zemřelo 89,6% z celkově usmrcených osob. Počet nehod v této kategorii je sice v roce 2010 v porovnání s předešlým rokem o 233 vyšší (o 0,3%), ale počet usmrcených osob je o 80 nižší. K největšímu meziročnímu nárůstu počtu nehod došlo u nehod zaviněných závadou komunikace, a sice o 46%. V roce 2010 bylo zaznamenáno více než 11 tisíc případů, kdy viník z místa nehody ujel, což je o téměř 900 více než v roce 2009. Při těchto nehodách bylo 8 osob usmrceno a dalších 862 zraněno.
Co se týče stáří osobních motorových vozidel, nejvyšší podíl na počtu nehod (19%) měla nejnovější vozidla, a sice vozidla s rokem výroby 2005 - 2009, následována vozidly vyrobenými v letech 1995 - 1999 (15%) a pak v letech 2000 - 2004 (14%). V počtu usmrcených osob je na tom nejhůře kategorie vozidel vyrobených v letech 1995 - 1999, v absolutních číslech se jedná o 185 osob, což je téměř čtvrtina všech usmrcených osob. S poměrně velkým odstupem následuje kategorie vozidel vyrobených v letech 2005 - 2009 (14%). Z hlediska věkového rozmezí řidiče je na tom nejhůře, stejně jako v předchozím roce, věková kategorie 25 - 34 let, která se podílí necelými 29% na zavinění nehod a více než 24% na počtu usmrcených osob při těchto nehodách. Dalších více než 20% nehod připadá na věkovou skupinu 35 - 44 let.
Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2010 představují řidiči osobních automobilů více než 36%, spolujezdci v osobních automobilech necelých 15%, řidiči (včetně spolujezdců) jednostopých motorových vozidel necelých 13%, cyklisté více než 9% a chodci 3%. Za posledních 50 let šetřila Policie ČR více než 5 milionů nehod, při kterých zemřelo 58 669 osob a 287 868 bylo těžce zraněno.