Ročenka dopravy 2012

 zpět |  obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2012

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury klesají od roku 2009, tedy již pátým rokem. V roce 2012 činil meziroční pokles 25 %, což je o 3% méně než v předchozím roce a celkově tento pokles činil asi 11 mld. Kč. Ve srovnání s poklesem v roce 2011 je to o 6 mld. Kč méně. Objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury v roce 2012 byl nejnižší od roku 2003, tedy za posledních 10 let, a činil cca 33 mld. Kč. Tento finanční objem vyjádřený v běžných cenách tvoří pouze 40% investičních nákladů roku 2008, kdy bylo do dopravní infrastruktury investováno téměř 83 mld. Kč. Obdobně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2012 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), přičemž jeho podíl na této částce činil podobně jako v roce 2011 cca 91%. Investiční výdaje ze SFDI poklesly meziročně o cca 10 mld. Kč, což činí 26%.

Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2012 0,87% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD). Vzhledem k tomu, že v roce 2011 tvořily investice 1,2% HDP, došlo k poměrně výraznému meziročnímu snížení i u tohoto ukazatele a oproti roku 2010 došlo dokonce ke snížení téměř na polovinu, neboť v roce 2010 investiční výdaje do infrastruktury tvořily 1,7% HDP.

Výrazný pokles investičních finančních prostředků vložených do pozemních komunikací pokračoval i v roce 2012. Snížení finančního objemu bylo sice nižší než v roce 2011 a činilo necelých 10 mld. Kč, procentuální pokles však byl výrazně vyšší než v roce 2011, kdy byl 17%, a činil více než 30%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily v roce 2012 zhruba 6 mld. Kč, tedy stejně jako v roce 2011. Procentuální podíl na celkových investičních nákladech do těchto pozemních komunikací byl tedy v roce 2012 výrazně vyšší než v předchozím roce a činil 27%.

Pokles investičních výdajů pokračoval i u železniční dopravy. Meziročně tyto finanční výdaje poklesly o zhruba 1,4 mld. Kč, což je méně než v předchozím roce, kdy pokles činil 3 mld. Kč a finanční objem investičních nákladů v roce 2012 tak klesl na hodnotu 42% výdajů v roce 2008. V procentech činil meziroční pokles necelých 13%. Co se týče ostatních investičních výdajů, velmi mírný nárůst byl zaznamenán u infrastruktury letišť, a sice o cca 2% a větší pak u dopravy potrubní, a sice o 10%. Investiční výdaje do infrastruktury vnitrozemských vodních cest poklesly výrazně méně než v roce 2011, a sice o 21%.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury nekopírují strmý pokles investičních výdajů ani v roce 2012. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2012 došlo dokonce k nepatrnému nárůstu, a sice o 1,5%. Celkový vývoj u tohoto ukazatele nezaznamenává za posledních 6 let výrazné změny. Nárůst byl zaznamenán u všech druhů dopravy vyjma železniční, kde došlo k velmi nepatrnému poklesu nepřesahující 1%. Výdaje na opravu a údržbu u pozemních komunikací v roce 2012 vzrostly o cca 340 mil. Kč., což činí zhruba 2,5%, u letecké infrastruktury pak činil nárůst cca 30%, výdaje na opravu a údržbu infrastruktury vodní vnitrozemské dopravy vzrostly o cca 70% a výdaje na opravu a údržbu u potrubní dopravy vzrostly oproti roku 2011 asi o čtvrtinu.

Silniční infrastruktura

V rámci výstavby dálniční sítě byla v roce 2012 uvedena do provozu další část dálnice D47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko, a to stavba „D47 47092 Bohumín - státní hranice ČR/PR“. Stavba obsahuje 1 mimoúrovňovou křižovatku, 21 mostních objektů a její celková délka je 6,1 km. V roce 2012 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2012 patří „R6 Nové Sedlo - Sokolov“ o celkové délce 7,5 km (stavba obsahuje 2 mimoúrovňové křižovatky a 10 mostních objektů) a „R48 Rychaltice - Frýdek Místek“ o celkové délce 7,1 km (stavba obsahuje 1 tunel, 1 mimoúrovňovou křižovatku a 16 mostních objektů, propustků a podchodů).

Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy v roce 2012, realizovány byly například stavby „I/42 Brno VMO Dobrovského B“, „I/42 Brno VMO MÚK Dobrovského Svitavská radiála“, „I/56 Ostrava - Prodloužená Místecká II. stavba“ (zprovozněno v plném profilu), „I/49 Malenovice - Otrokovice okres Zlín“ (zprovozněno částečně), „I/9 Sosnová MÚK“, „I/37 Hrobice - Ohrazenice“ (část zprovozněná již v roce 2011), „I/55 Kunovice - hranice okr. Hodonín“, „I/42 Brno Žabovřesky mosty ev.č 42-002.1.2 42-002A.1.2“, „I/37 Trhová Kamenice - most ev.č. 37-041“ nebo „I/27 Klatovy, okružní křižovatka u nemocnice“. Mezi další významné stavby zprovozněné v roce 2012 patří také stavby obchvatů „I/38 Kolín obchvat“ a „I/60 Javorník obchvat“.

K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2012 patří například „Rekonstrukce silnice II/605 hr. okr. Tachov/Plzeň - sever - Bor“ a „III/0228 přeložka Klatovy, Pod Borem - Tajanov“ v Plzeňském kraji, „II/610 Brandýs n/Labem, rekonstrukce mostu ev.č. 610-013“ a „II/126 propojení na dálnici D1 se silnicí I/2 - III. etapa“ ve Středočeském kraji, „Modernizace přístupových komunikací k hraničním přechodům Broumovského výběžku“ a „II/321 Solnice, obchvat 3. etapa“ v Královéhradeckém kraji nebo „Revitalizace přednádražního prostoru Svinov“ a „Rekonstrukce úseku silnice Bílá - Klokočov - Turzovka“ v Moravskoslezském kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „Modernizace silnice II/315 Choceň - Loučky“ v Pardubickém kraji nebo „Rekonstrukce III/15280 Modřice most 15280 - 2“ v Jihomoravském kraji.

Železniční infrastruktura

V roce 2012 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová -Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byla v roce 2012 v úseku Praha - Plzeň ukončena stavba „Optimalizace trati Beroun - Zbiroh“ (stavebně dokončena již v roce 2011). V témže úseku byly dále dokončeny stavební práce na stavbě „Optimalizace trati Zbiroh - Rokycany“, jejíž smluvní ukončení se předpokládá v roce 2013. V úseku státní hranice se SR - Dětmarovice probíhala v roce 2012 dále realizace stavby „Optimalizace trati státní hranice SR - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší“ s plánovaným dokončením v roce 2013 a byla dokončena stavba „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín“.

Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byla v roce 2012 stavebně dokončena stavba „Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy“ s předpokládaným smluvním ukončením v roce 2013. Zároveň v roce 2012 pokračovala i realizace stavby „Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2014.

V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2012 pokračovala realizace staveb „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK“ s předpokládaným dokončením v roce 2013 a „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“ s plánovaným dokončením v roce 2015. Koncem roku 2012 byla rovněž zahájena stavba „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba“, jejíž ukončení se předpokládá v roce 2015.

Mezi další významné investiční akce patří stavby zajišťující interoperabilitu železniční sítě. V roce 2012 dále pokračovala realizace digitálního rádiového systému GSM-R na úsecích Ostrava - Mosty u Jablunkova - státní hranice SR, Přerov - Česká Třebová a Děčín - Všetaty - Kolín. V roce 2012 byl také, stejně jako v předešlých letech, opět kladen důraz na modernizaci ostatních tratí zařazených do evropského železničního systému. Pokračovala například rekonstrukce Střelenského tunelu na trati Horní Lideč - státní hranice SR pro zlepšení spojení se Slovenskem. Rovněž tak byla v roce 2012 opět věnována pozornost přejezdům, představujícím kritická místa střetů vozidel silniční a železniční dopravy, a pokračovala realizace akcí nutných k zajištění jejich vyšší bezpečnosti.

Infrastruktura vodní vnitrozemské dopravy

Na čerpání finančních prostředků se stejně jako v předchozím období významnou měrou podílely především velké stavby k zajištění kontinuální splavnosti řeky Vltavy od Týna nad Vltavou po České Budějovice. V roce 2012 byla vybudována nová plavební komora Hluboká nad Vltavou včetně úprav plavební dráhy v toku řeky Vltavy. Na pokračování splavnění řeky Vltavy se intenzivně pracuje s předpokládaným dokončením staveb v následujících letech.

Z řady malých staveb dokončených v roce 2012 lze zmínit přístaviště na Baťově kanále ve Strážnici, Sudoměřicích a ve Spytihněvi, zvýšení užitných rozměrů lodního výtahu na vodním díle Orlík pro sportovní plavidla, vodní dílo Roudnice nad Labem - modernizace ovládání malé plavební komory a úpravu plavebního značení na mostech dolního Labe.

Infrastruktura letecké dopravy

Za největší položku v investicích v oblasti infrastruktury letecké dopravy lze v roce 2012 považovat investici do I. etapy rekonstrukce hlavní vzletové a přistávací dráhy RWY 06-24 na letišti v Praze a rovněž pak pokračující investiční náklady do nástupních mostů na témže letišti.

Z investičních nákladů na ostatních letištích pak k největším investicím patří dokončení administrativní budovy na letišti Brno – Tuřany, investice do handlingových prostředků na letišti v Karlových Varech a modernizace energetiky na letišti v Ostravě.

SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK

Z důvodu přechodu na nový systém evidence vozidel v Centrálním registru vozidel Ministerstva dopravy v souladu s legislativou EU nejsou bohužel údaje o počtu registrovaných vozidel, které se standardně v této publikaci uvádějí, tedy k 31. 12. 2012, k dispozici. V příslušných tabulkách jsou uvedeny informace o počtu vozidel k 1. 7. 2013.

Z dostupných údajů lze konstatovat, že i v roce 2012 se mírně zvýšilo tempo růstu počtu silničních vozidel, který lze meziročně odhadnout na 2,3%. Nárůst poštu osobních automobilů za rok 2012 byl zhruba 2%, nákladních vozidel 1,2% a počet motocyklů pak vzrostl o cca 2,6%.

PŘEPRAVA

Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2012 na rozdíl od předchozího roku mírně poklesl, a sice cca o 1,3%, avšak klesající trend v počtu přepravených osob posledních 3 let se změnil na nepatrný nárůst v roce 2012 o necelé 1%. Poslední 3 roky se tedy dá hovořit spíše o stagnaci.

Celkový pokles přepravního výkonu v osobní dopravě v roce 2010 byl způsoben i poklesem IAD, jehož odborný odhad vychází i z údajů o vozových kilometrech získávaných ze sčítání silničního provozu, které se v ČR realizuje každých 5 let. V roce 2010 byla metodika celostátního sčítání silničního provozu změněna. Po mírném nárůstu IAD v roce 2011 došlo v roce 2012 k poklesu i u tohoto ukazatele. Co se týče veřejné osobní dopravy, celkový počet přepravených osob v roce 2012 mírně vzrostl a sice o 2,6%, naopak za stejné období u přepravních výkonů veřejné dopravy lze hovořit o stagnaci.

V železniční dopravě došlo k nárůstu jak v počtu přepravených osob, a sice o necelá 3%, tak i u přepravních výkonů, kde byl nárůst výraznější a činil více než 8%. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě jsou tak nejvyšší od roku 2000.

Trend poklesu počtu přepravených cestujících v autobusové dopravě i přepravních výkonů pokračuje i v roce 2012. Meziroční pokles u počtu přepravených cestujících činil 5,4% a je nejnižší za více než 10 let, přepravní výkony autobusové dopravy oproti předchozímu roku poklesly o cca 3% a dosáhly tak nejnižší hodnoty za posledních 7 let. Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2012 k výraznému poklesu počtu přepravených osob na méně než poloviny oproti roku 2011 a u přepravních výkonů došlo naopak k nárůstu o cca 17%. Letecká doprava po mnohaletém nárůstu, kdy výjimku tvořil pouze pokles přepravních výkonů v roce 2010, poklesla opět i v roce 2012. Pokles počtu přepravených cestujících byl téměř 15%, přepravní výkony pak klesly o více než 8%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR v roce 2012 rovněž meziročně poklesl o zhruba 7%.

Co se týče nákladní dopravy, celkový objem přepravených věcí v roce 2012 opět mírně klesl, a sice o 3%. Pokles je vyšší než v předchozím roce a tento trend pokračuje již od roku 2008. Celkové přepravní výkony v roce 2012 rovněž poklesly, avšak dlouhodobý vývojový trend u tohoto ukazatele nekopíruje vývoj objemu přepravy. Pokles přepravních výkonů činil v roce 2012 cca 5% a po stejně velkém nárůstu v roce 2011 se tak přepravní výkony dostaly zhruba zpět na úroveň roku 2010.

Podobný vývojový trend se vyskytl u železniční i u silniční nákladní dopravy. V železniční dopravě došlo u objemu přepravených věcí po nárůstu v roce 2011 opět k poklesu, a sice o necelých 5%, přepravní výkony pak po nárůstu v předchozím roce poklesly jen velmi nepatrně a lze v této souvislosti spíše hovořit o stagnaci. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu, tak i objemu přepravených věcí. Údaje za rok 2005 tedy nejsou zcela porovnatelné s hodnotami v dalších letech. Hodnoty od roku 2007 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006 a vzájemně mezi sebou.

Objem přepravených věcí v roce 2012 v silniční nákladní dopravě opět poklesl, meziroční pokles byl zhruba stejný jako v loňském roce a činil cca 3%. Klesající trend u tohoto ukazatele se objevuje již od roku 2004. Přepravní výkony za stejné období rovněž meziročně po 15 letech poklesly, a sice o téměř 7% a vrátily se tak zhruba na úroveň roku 2010.

Objem přepravených věcí v letecké nákladní dopravě i její přepravní výkon v roce 2012 kopírovaly vývoj v předcházejících letech a pokračovaly ve svém poklesu. Přepravní výkon se v roce 2012 oproti roku 2011 snížil mnohem více, a sice o 10% a objem přepravených věcí pak o necelých 24%. Rovněž byl zaznamenán 15 % pokles u výkonů letišť. V roce 2012 poklesl i objem přepravy ve vnitrozemské vodní nákladní dopravě, a sice o necelých 7%, přepravní výkon pak poklesl o zhruba 4%.

NEHODY

Policie ČR v roce 2012 šetřila celkem 81 404 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 8,3%. Počet nehod šetřených Policií ČR v roce 2012 je od roku 1990 4. nejnižší. Nejméně nehod šetřila policie v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno i legislativní změnou od 1. 1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1990. Nicméně, co se týče počtu usmrcených a těžce zraněných osob byl rok 2012 ve srovnání s předchozím rokem příznivější, dokonce počet 681 usmrcených osob (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 742) byl v roce 2012 nejnižší od roku 1955 a poprvé se od tohoto roku dostal pod hranici 700 osob. Ani v jednom měsíci roku 2012 nepřekročil stejně jako v předchozím roce měsíční počet usmrcených hranici 100 osob. Počet těžce zraněných v roce 2012 poklesl o 3,4% a byl 2. nejnižší od roku 1990. Počet lehce zraněných meziročně nepatrně vzrostl o 0,3%. Odhad hmotné škody činil 4,88 mld. Kč., což je o 5,3% více než v předchozím roce.

Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili téměř 87% nehod, při kterých zemřelo 92% z celkově usmrcených osob. Převážnou většinu těchto nehod zavinili řidiči osobních a nákladních automobilů a také u této kategorie je zaznamenám největší absolutní nárůst. Významně více bylo i nehod nákladních automobilů s návěsem a autobusů a více nehod zavinili i chodci a cyklisté. Co se týče závažnosti nehod, tj. počet usmrcených osob na 1000 nehod, nejhorší ukazatel je u motocyklů, a sice 34,1. Průměrná hodnota tohoto ukazatele za rok 2012 v ČR je 8,4. U nehod zaviněných chodci je hodnota tohoto ukazatele 14,7 a u cyklistů je to 13,2 usmrcených osob na 1000 nehod.

V oblasti nehod zaviněných alkoholem bylo za rok 2012 evidováno téměř 5 000 nehod, což je 6,7% z celkového počtu nehod, při kterých bylo 45 usmrcených osob, tj. 6,6%. Nejvyšší podíl těchto nehod je u cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili 31% z celkového počtu jimi zaviněných nehod, následují řidiči mopedů s 20% a chodci s 16%. V počtu usmrcených osob je na tom nejhůře kategorie vozidel vyrobených v letech 1995 - 1999, v absolutních číslech se jedná o 154 osob, což je více než 32% všech usmrcených osob. Následuje kategorie vozidel vyrobených v letech 2005 - 2010 (24%). Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2012 představují řidiči osobních automobilů necelých 35%, spolujezdci v osobních automobilech necelých 16%, řidiči motocyklů necelých 12%, cyklisté necelých 10% a chodci téměř 22%.

V témže roce bylo zaznamenáno více než 12 tisíc případů, kdy viník z místa nehody ujel, což je více než 17% z celkového počtu nehod zaviněných řidiči vozidel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2011 o více než 8% a zvýšil se u nich i počet usmrcených osob.