Ročenka dopravy 2015
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2015
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury v roce 2015 opět meziročně vzrostly. Nárůst byl tentokráte výrazně vyšší než v předchozím období a celková částka dosáhla více než 57 mld. Kč a přiblížila se tak úrovni z roku 2010. Meziroční nárůst tvořil zhruba 87%. Jedním z důvodů tohoto významného nárůstu bylo i dočerpávání finančních prostředků z Operačního programu doprava. Celkově lze charakterizovat vývojový trend investičních výdajů za posledních 20 let jako vzrůstající v letech 1993 až 1997, jako stagnaci v následujících 4 letech, tedy do roku 2001 a následně pak opět jako vzrůstající až do roku 2008, kdy se začaly projevovat důsledky hospodářské a ekonomické krize a trend se obrátil. Od roku 2009 do roku 2013 objem investičních finančních prostředků vložených do infrastruktury klesal, kdy byl nejnižší od roku 2001, tedy za 12 let.
I přes opětovný výrazný nárůst v roce 2015, tvoří finanční objem vyjádřený v běžných cenách v tomto roce 70% investičních nákladů roku 2008, kdy bylo do dopravní infrastruktury investováno téměř 83 mld. Kč, což bylo nejvíce finančních prostředků za posledních více než 20 let.
Stejně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2015 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a jeho podíl na této částce tvořil přibližně 90%, což je o 9% více než v roce 2014. Investiční výdaje ze SFDI se meziročně více než zdvojnásobily a dosáhly hodnoty zhruba 52 mld. Kč.
Investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily v roce 2015 1,26% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což je meziročně poměrně výrazné navýšení, a sice o více než 60% a dosáhly tak úrovně z roku 2011. V roce 2014 tvořily tyto výdaje 0,78%, v roce 2013 to bylo 0,71% HDP a v roce 2012 0,87% HDP. Vzhledem k tomu, že v roce 2011 tvořily investice 1,2% HDP, docházelo postupně až do roku 2014 k poměrně výraznému snížení i u tohoto ukazatele a oproti roku 2010 došlo v roce 2014 dokonce ke snížení na méně než polovinu, neboť v roce 2010 investiční výdaje do dopravní infrastruktury tvořily 1,7% HDP.
V roce 2015 se rovněž změnil několikaletý klesající trend investičních finančních prostředků vložených do pozemních komunikací a poprvé od roku 2009 došlo k jeho meziročnímu nárůstu, a sice o 45%. Výdaje dosáhly zhruba hodnot v roce 2012, což však je méně než polovina investičních nákladů z roku 2009. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, činily v roce 2015 asi 11,6 mld. Kč, což je téměř o 4 mld. Kč více než v roce 2014 a nejvíce za posledních více než 10 let. Procentuální podíl na celkových investičních nákladech do těchto pozemních komunikací byl v roce 2015 opět poměrně výrazný, a sice téměř 48%.
I v roce 2015 pokračoval výrazný nárůst u investičních výdajů do železniční dopravní infrastruktury. Meziročně tyto finanční výdaje vzrostly téměř 2,5 krát a ve srovnání s rokem 2013 dokonce více než 3,5 krát. Investovaná částka v roce 2015 je tak nejvyšší za více než 20 let.
Co se týče ostatních investičních výdajů v roce 2015, nárůst byl zaznamenán i u infrastruktury vnitrozemských vodních cest a činil téměř 60% a investice dosáhly téměř úrovně z roku 2012. Investiční náklady do infrastruktury letišť ve srovnání s rokem 2014 víceméně stagnovaly a v oblasti potrubní dopravy klesly téměř na polovinu.
Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury po letech stagnace až do roku 2013 a 20% nárůstu v roce 2014 v roce 2015 opět meziročně vzrostly o více než 50%. Před tím až do roku 2014 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů za poslední období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila a v roce 2013 došlo dokonce k velmi nepatrnému nárůstu nepřevyšující 1%.
Nárůst byl zaznamenán u všech druhů dopravy vyjma letecké a potrubní. Výdaje na opravu a údržbu vzrostly u železniční dopravy o zhruba 55%, u silniční dopravy o cca 15% a u vnitrozemské vodní infrastruktury o 66%. Výdaje na opravu a údržbu u letecké infrastruktury mírně poklesly, a sice o necelých 10% a pokles u těchto výdajů do potrubní dopravy byl jen velmi nepatrný nepřesahující 1%.
Silniční infrastruktura
V rámci výstavby dálniční sítě v roce 2015 pokračovala modernizace a výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Hulín - Přerov - Lipník nad Bečvou - Bělotín - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko. Plně byly zprovozněny stavby „D1 Modernizace - úsek 14, EXIT 104 Větrný Jeníkov - EXIT 112 Jihlava“ o délce 8,5 km a „D1 Modernizace - úsek 21, EXIT 153 Lhotka - EXIT 162 Velká Bíteš“ o délce 9,0 km (v roce 2014 byl zprovozněn pouze jeden pás). V témže roce byly na dálnici D1 rovněž zahájeny stavby „D1 Modernizace - úsek 03, EXIT 29 Hvězdonice - EXIT 34 Ostředek“ o délce 4,6 km, „D1 Modernizace - úsek 18, EXIT 134 Měřín - EXIT 141 V. Meziříčí západ“ o délce 7,2 km, „D1 Modernizace - úsek 25, EXIT 178 Ostrovačice - EXIT 182 Kývalka“ o délce 3,5 km a „D1 0137 Přerov - Lipník“ o délce 14,3 km. V roce 2015 pokračovala i výstavba dálnice D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko. Byly zahájeny stavby „D3 0308C Veselí nad Lužnicí - Bošilec“ o délce 5,1 km a „D3 0309/III Borek - Úsilné“ o délce 3,2 km.
V roce 2015 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2015 patří například „R6 Lubenec - Bošov“ nebo „R35 MÚK Opatovice, dostavba estakády“. V roce 2015 byla rovněž dokončena poslední etapa rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky na rychlostní komunikaci R46 v Brodku u Prostějova jako součást stavby „R46 Stavební úpravy MÚK Vranovice - Kelčice, MÚK Brodek u Prostějova - etapa II. B“ (v roce 2011 byla modernizována mimoúrovňová křižovatka Vranovice - Kelčice a v roce 2013 byla dokončena jedna strana mimoúrovňové křižovatky v Brodku u Prostějova). V témže roce byly také zahájeny stavby „R4 Skalka - křiž. II/118“ a „R1 510 Satalice - Běchovice, oprava“. Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy v roce 2015, realizovány byly například stavby „I/11 Mokré Lazce - hranice okresů Opava Ostrava“, „I/37 - Chrudim obchvat, úsek Medlešice - I/17“ nebo „I/19 Žďár nad Sázavou – Mělkovice - přeložka“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2015 patří například „II/214 Jihovýchodní obchvat Cheb“ a „II/221 Modernizace silniční sítě Hroznětín“ v Karlovarském kraji, „II/290 Frýdlant - Bílý Potok (II. etapa)“ a „II/592 Chrastava (II.etapa)“ v Libereckém kraji, „II/345 Golčův Jeníkov - Chotěboř“ a „II/405 Příseka - obchvat“ v kraji Vysočina nebo „II/152 Modřice mosty“ a „II/430 Rousínov - Tučapy“ v Jihomoravském kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „Severovýchodní tangenta v Mladé Boleslavi“ ve Středočeském kraji, „Modernizace silnice II/315 Krasíkov - Tatenice - hranice Pk“ v Pardubickém kraji nebo „II/444 Uničov - Šternberk“ v Olomouckém kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2015 opět pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová - Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byla v roce 2015 v úseku Cheb - státní hranice dokončena stavba „Optimalizace trati Cheb (mimo) - státní hranice SRN, 1. stavba - I. etapa“. V úseku Praha - Plzeň pak pokračovala realizace stavby „Modernizace trati Rokycany - Plzeň“ s plánovaným dokončením v roce 2016.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byla v roce 2015 dokončena stavba „Modernizace trati Veselí n. L. - Tábor - II. část, úsek Veselí n. L. - Doubí u Tábora, 1. etapa: Veselí n. L. - Soběslav“. V roce 2015 zároveň pokračovaly i realizace staveb „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 1. část, Ševětín - Horusice“, „Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí, 2. část, Horusice - Veselí“ a „Modernizace trati Tábor - Sudoměřice“, všechny s plánovaným dokončením v roce 2016.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhala i modernizace důležitých železničních uzlů, jejímž účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2015 byla ukončena například realizace staveb „Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba“, „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba“ nebo „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“. Nadále pak pokračovala i realizace dalších významných uzlů jako jsou například stavby „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín, 2. část - žst. Český Těšín“, „Rekonstrukce žst. Olomouc“ nebo „Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví“, všechny s plánovaným dokončením v roce 2016. V pražském uzlu byla v roce 2015 jednak dokončena stavba „Optimalizace trati Praha-Bubeneč - Praha-Holešovice“ a jednak pokračovala realizace staveb „Modernizace traťového úseku Praha-Běchovice - Úvaly“ a „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., I. část - žst. Praha Hostivař“, obě s předpokládaným dokončením v roce 2016.
Mezi další významné investiční akce patří i výstavba digitálního rádiového systému GSM-R. V roce 2015 byla například dokončena stavba „GSM-R uzel Praha (Beroun - Praha - Benešov)“. V roce 2015 pokračovaly i investice do železniční infrastruktury pro rozvoj příměstské dopravy a integrovaných dopravních systémů, dokončena byla například stavba „Modernizace trati Hradec Králové - Pardubice - Chrudim, 1. stavba, zdvoukolejnění úseku Stéblová - Opatovice nad Labem“.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Na čerpání finančních prostředků se v roce 2015 významnou měrou podílela investiční akce stavby nové plavební komory u jezu Hněvkovice s navazujícími úpravami koryta, představující dokončení vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou a dokončená modernizace plavebních komor Velký Osek a Brandýs nad Labem, jako posledních dosud nemodernizovaných plavebních komor na souvisle splavném Labi.
V roce 2015 byla na Baťově kanálu dokončena výstavba akce Rekreační přístav Petrov, významně zvyšující kapacitu přístavů a rozsah a kvalitu přístavních služeb na této vodní cestě a na řece Vltavě Přístaviště Purkarec.
Významné finanční prostředky byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.
Infrastruktura letecké dopravy
Nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na letišti v Praze bylo na stání č. 14 pro letadla typu F, dále na rozšíření čistírny odpadních vod a čistírny komunálních vod, do rekonstrukce odstavné plochy JIH a dále pak do rekonstrukce pojezdové dráhy TWY G a TWY T. Rovněž proběhla rekonstrukce hydroizolací na střechách budov Terminálu 1. Podstatnou část výdajů na opravy a údržbu na témže letišti tvořily výdaje na opravy budov a zařízení, na opravu vzletové a přistávací dráhy RWY 12/ 30 a na běžnou každoroční údržbu RWY a TWY.
Co se týče nákladů na ostatních letištích, k významným projektům pak patří dokončení generální opravy pojezdové dráhy A a výstavba kompletační haly leteckého zboží na letišti Brno – Tuřany.
SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK
Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2015 počet motorových vozidel registrovaných v ČR o 5,8% zvýšil. K 1. lednu 2016 bylo registrováno 5 819 599 motorových vozidel, celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií byl pak k tomuto datu zhruba 7 miliónů.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2015 opět meziročně vzrostl. V absolutních číslech se jedná o nárůst asi 280 tis. vozidel, což tvoří téměř 6%. Celkový počet osobních automobilů překročil k 1. 1. 2016 hranici 5 mil. a ke stejnému datu tvořil téměř 88% z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel. Co se týče stáří osobních vozidel, 60 % je starší než 10 let a zhruba 80% je starší než 5 let. Tento poměr se meziročně příliš nemění.
Počet registrovaných nákladních vozidel rovněž meziročně vzrostl, a sice o více než 6%. Opět rovněž vzrostl počet vozidel mladších než 2 roky, a sice o téměř 15 % a současně byl zaznamenán nárůst o téměř 17 % u počtu těchto nákladních vozidel starších než 10 let. Za posledních 5 let se počet v této kategorii vozidel zvýšil o třetinu. Procentuální podíl nákladních vozidel starších než 10 let je však výrazně nižší než u osobních automobilů, neboť tvoří zhruba 42%. Tento podíl se však meziročně mírně zvýšil, a sice o zhruba 2%.
V roce 2015 došlo rovněž k velmi mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů nepřesahující 1 %, k nárůstu počtu návěsů o cca 3% a i k nárůstu počtu přívěsů o více než 8%. Počet silničních tahačů dlouhodobě klesá, podle informací z Centrálního registru poklesl jejich počet za posledních 10 let na méně než čtvrtinu. V roce 2015 tvořil meziroční pokles počtu silničních tahačů 20 %. V témže roce velmi nepatrně vzrostl počet speciálních automobilů, nárůst nepřesáhl 1% a počet motocyklů pak vzrostl o necelých 5%.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2015 opět mírně vzrostl, a sice o zhruba 3%, rovněž vzrostl počet přepravených osob o necelá 3%. Vývoj posledního období u tohoto ukazatele nemá výraznější výkyvy a lze ho charakterizovat spíše stagnací.
Celkový pokles přepravního výkonu v osobní dopravě v roce 2010 byl způsoben i poklesem individuální automobilové dopravy (IAD), jehož odborný odhad vychází i z údajů o vozových kilometrech získávaných ze sčítání silničního provozu, které se v ČR realizuje každých 5 let. V roce 2010 byla metodika celostátního sčítání silničního provozu změněna. Po mírném nárůstu IAD v roce 2011 došlo v roce 2012 k poklesu i u tohoto ukazatele. V roce 2013 se trend obrátil a výkony i počet přepravených osob v rámci IAD opět vzrostly. Tento nárůst pokračoval i v letech 2014 a 2015. Co se týče veřejné osobní dopravy, došlo k velmi nepatrnému nárůstu nepřesahující 1% u výkonů a i u počtu přepravených osob. V posledním případě lze tyto ne příliš významné změny považovat za stagnaci.
Železniční doprava pokračuje ve svém nárůstu i v roce 2015 a tempo růstu se oproti předcházejícímu roku zejména u přepravních výkonů výrazně zvýšilo. Přepravní výkony meziročně vzrostly o více než 6 %, počet přepravených osob opět spíše stagnoval, neboť vzrostl pouze velmi nepatrně. Přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostou již 6. rokem po sobě a jsou nejvyšší od roku 2000.
V roce 2015 pokračuje velmi mírný trend nárůstu u počtu přepravených osob u autobusové dopravy a došlo k meziročnímu nárůstu o méně než 1%. U přepravních výkonů dochází za toto období ke stagnaci. I přes tento nárůst počtu cestujících v roce 2015, je tato hodnota druhá nejnižší za posledních 10 let.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2015 oproti předchozímu roku opět k poklesu o zhruba 30% u počtu přepravených osob a o téměř 36 % u přepravních výkonů. Letecká osobní doprava po mnohaletém nárůstu, kdy výjimku tvořil pouze pokles přepravních výkonů v roce 2010, pokračuje v klesajícím trendu i v roce 2015 u počtu přepravených osob o 3,6 %. Pokles u přepravních výkonů byl jen velmi mírný a nepřesáhl 1%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR pak v roce 2015 o 5,5 % vzrostl a dosáhl zhruba úrovně z roku 2011.
Co se týče nákladní dopravy, celkový objem přepravených věcí v roce 2015 opět vzrostl, a sice o více než 11 %. Přepravní výkon pak vzrostl o více než 7%. Objem přepravených věcí je nejvyšší za posledních 8 let, přepravní výkony v nákladní dopravě jsou pak nejvyšší za více než 20 let.
Růstový vývojový trend se vyskytuje i u objemu přepravených věcí v železniční dopravě, kde tento ukazatel opět meziročně vzrostl, a sice o více než 6%, a i u přepravních výkonů s nárůstem o necelých 5%. Nárůst v železniční nákladní dopravě pokračuje již třetím rokem po sobě.
Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu, tak i objemu přepravených věcí. Údaje za rok 2005 tedy nejsou zcela porovnatelné s hodnotami v dalších letech. Hodnoty od roku 2007 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006 a vzájemně mezi sebou.
Objem přepravených věcí v roce 2015 v silniční nákladní dopravě po téměř 10 letech již třetím rokem meziročně vzrostl, a sice o více než 13% a je nejvyšší za posledních 8 let. Klesající trend u tohoto ukazatele se objevoval v letech 2004 až 2012. Přepravní výkony za stejné období rovněž meziročně vzrostly o více než 8% a jsou největší za více než 20 let.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě došlo po 3 letech stagnace k poklesu zhruba o třetinu a rovněž o 11% poklesly meziročně přepravní výkony. Výkony letišť zůstaly v roce 2015 v podstatě na úrovni předchozího roku. Co se týče vnitrozemské vodní dopravy v roce 2015 vzrostl její objem o zhruba 4%, přepravní výkon se naopak o necelých 11% snížil.
NEHODY
Policie ČR v roce 2015 šetřila celkem 93 067 silničních dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku nárůst o 8,4%. Tempo růstu se meziročně výrazněji zvýšilo. Nejméně nehod šetřila policie v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno i legislativní změnou od 1. 1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Nejvíce nehod bylo šetřeno v roce 1999, a sice 225 690.
Přestože opět došlo k meziročnímu nárůstu počtu usmrcených osob v roce 2015, byl tento počet 660 (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 738) od roku 1961 3. nejnižší. Nejméně usmrcených bylo právě v roce 2013, který byl z hlediska tohoto ukazatele od roku 1961 nejlepší.
Počet těžce zraněných osob v roce 2015 meziročně poklesl o 8%, a tak je nejnižší od roku 1990. Počet lehce zraněných naopak ve srovnání s rokem 2014 o 3,3 % vzrostl. Odhad hmotné škody činil 5,1 mld. Kč, což je oproti předchozímu roku více než 10% nárůst. Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie je téměř 60 000Kč.
Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 84% nehod, při kterých zemřelo více než 91% z celkově usmrcených osob. Největší relativní zvýšení počtu nehod, a sice o 23% zaznamenáváme u nehod zaviněných lesní zvěří a domácími zvířaty. Zvýšil se i počet nehod zaviněných řidiči osobních automobilů o 7,4%, nákladních automobilů bez i s přívěsem o 7,4% resp. o 13,5% a autobusů o více než 16%. Mírně se snížil počet nehod zaviněných cyklisty.
V oblasti nehod zaviněných alkoholem bylo za rok 2015 evidováno 4 544 nehod, což je téměř 5% z celkového počtu nehod, při kterých bylo 62 usmrcených osob, tj. 9,4 %. V porovnání s předchozím rokem je počet nehod o 93 nižší a nižší o 1 osobu je také počet usmrcených.
Nejvyšší podíl těchto nehod je opět u cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili téměř třetinu z celkového počtu jimi zaviněných nehod, následují řidiči mopedů a chodci s 15% a řidiči malých motocyklů. V roce 2015 bylo rovněž evidováno přes 300 nehod, kde řidič byl pod vlivem jiných návykových látek, při těchto nehodách zahynulo 12 osob a dalších 157 bylo zraněno. V této oblasti je bohužel nárůst jak v počtu nehod, tak v počtu usmrcených i zraněných osob.
Co se týče časového rozložení nehod, ve všech měsících roku 2015 došlo k nárůstu počtu nehod. Nejvíce nehod je registrováno v květnu, nejméně nehod šetřila policie stejně jako v roce 2014 v únoru. Avšak nejvíce usmrcených osob při dopravních nehodách bylo shodně s předchozím rokem v září a v červenci a nejméně v lednu. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá nejvíce nehod na pátek a nejméně na neděli. V počtu usmrcených osob byly nejhorší víkendové dny pátek a sobota a rovněž čtvrtek. V roce 2015 bylo nejvíce evidovaných nehod opět v Praze a nejméně stejně jako v roce 2014 na území Karlovarského kraje. Nejvíce usmrcených osob bylo stejně jako v předchozích letech ve Středočeském kraji, a sice 4 krát více než na území hlavního města Prahy.
Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v roce 2015 představují řidiči a spolujezdci osobních automobilů přes 50%, řidiči motocyklů necelých 14%, cyklisté více než 10% a chodci téměř 20%.
V témže roce bylo opět zaznamenáno více než 15 tisíc případů, tj. 16,2 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod neustále narůstá a je vyšší než v r. 2014 o více než 6%. V těchto případech se zvýšil i počet usmrcených osob a naopak se snížil meziročně počet zraněných.