Ročenka dopravy 2021

 zpět |   obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2021

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

V roce 2021 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily téměř 85 mld. Kč, jedná se opět o nárůst oproti roku 2021 a činí 6 % což je meziroční navýšení investičních prostředků o necelých 5 mld. Kč. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2021 nejvyšší za posledních 13 let. V roce 2021 byly do dopravní infrastruktury vynaloženy ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordní výdaje a pokračuje vzrůstající trend výdajů za několik posledních let. Rok 2021 byl důležitý pro realizování pilotního projektu dálnice D4 formou PPP (spolupráce veřejného a soukromého sektoru). SFDI ve spolupráci s Ministerstvem dopravy dosáhl v roce 2021 tzv. finanční uzavření pro financování dostavby dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Tím byla ukončena přípravná fáze před zahájením stavebních prací na 32 kilometrech nové dálnice a obnově existujících 16 km navazujících čtyřpruhových úseků.

V roce 2021 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací a tento nárůst činil 7 %. Investiční náklady do této infrastruktury byly nejvyšší za posledních 10 let. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2021 vzrostly a to včetně oprav a údržby na 21 mld. Kč. Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy v roce 2021 na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací byl s hodnotou 22 % meziročně nižší než v předchozím roce, kdy dosáhl téměř 35 %, v roce 2018 dokonce 46 % a v roce 2020 31 %.

Výrazný nárůst investičních prostředků za rok 2021 o meziročně o více než 25 % byl zaznamenán i u železniční dopravní infastruktury a za rok 2021 byl v historii sledování investičních prostředků vložených do železniční infrastruktury rekordní. Investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014, výrazný nárůst pak nastal právě až v roce 2015.

Co se týká ostatních investičních výdajů v roce 2021, u vodní infrastruktury, infrastruktury letišť a u výdajů v oblasti potrubní dopravy byl zaznamenán pokles.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2021 zaznamenaly meziročně narůst o 7 %. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 v roce 2017 poklesly a dále opět v letech 2018 a 2020 poměrně významně vzrostly. Před tím až do roku 2013 nezaznamenaly výraznější změnu během 8 let a nekopírovaly tak strmý pokles investičních výdajů během krizového období. Úsporná opatření se zde příliš neprojevila.

 

Silniční infrastruktura

V roce 2021 byla na dálnici D0 Pražský okruh zahájena stavba D0 510 Most přes ul. Chlumeckou na dálnici. Na dálnici D3 Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR/Rakousko pokračovaly v roce 2020 stavby „D3 0310/I Úsilné - Hodějovice“ s plánovaným zprovozněním v roce 2024 a „D3 0310/II Hodějovice - Třebonín“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023. Nově byla zahájena realizace úseku Háje – Mirotice na dálnici D4 formou PPP. Na dálnici D6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR/Německo byla v roce 2021 zprovozněna stavba D6 Lubenec – obchvat. Na dálnici D7 Praha - Slaný - Chomutov v roce 2021 jednak pokračovala stavba „D7 Louny, zkapacitnění obchvatu“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023 a zároveň byla zprovozněna stavba „D7 Panenský Týnec zkapacitnění obchvatu“. Na dálnici D11 Praha - Hradec Králové - Trutnov - státní hranice ČR/Polsko byly zprovozněny stavby „D11 1106 Hradec Králové - Smiřice“ a „D11 1107 Smiřice - Jaroměř“. Na dálnici D35 Úlibice - Hradec Králové - Olomouc - Lipník nad Bečvou v roce 2021 byla zprovozněna stavba „D35 Opatovice nad Labem - Časy“ a pokračovala stavba „D35 Časy - Ostrov“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022. Na dálnici D46 Vyškov - Prostějov - Olomouc pokračuje v roce 2021 realizace stavby „D46 MÚK Prostějov střed“ s plánovaným zprovozněním v roce 2022 a byla zahájena stavba D46 MÚK Drysice. Na dálnici D48 Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín byla v roce 2021 pokračovaly stavby „D48 Frýdek-Místek - obchvat I. etapa“ a „D48 Frýdek-Místek - obchvat II. etapa“, obě s plánovaným zprovozněním v roce 2022 a byla zahájena stavba „D48 MÚK Bělotín – Rybí, I. etapa“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023. Na dálnici D49 byla znovu zahájena stavba „D49 4901 Hulín-Fryšták“ s předpokládaným uvedením do provozu v roce 2024. Na dálnici D55 Olomouc - Přerov - Otrokovice - Břeclav v roce 2021 byla zprovozněna stavba „D55 5505 Otrokovice obchvat JV“ pokračovala realizace stavby „D55 5507 Babice - Staré Město“ s plánovaným zprovozněním v roce 2023 a byla zahájena stavba „D55 5508 Staré Město – Moravský Písek“ s plánovaným zprovozněním v roce 2024.

V roce 2021 pokračovala také výstavba silnic I. třídy. Mezi zprovozněné stavby v roce 2021 patří například „I/57 Krnov - SV obchvat“, I/46 Opava, jižní obchvat – napojení na I/11, I/55 MÚK s ČD Přerov – Předmostí, I/37 Osová Bítýška – obchvat, I/37 Chrudim – obchvat, úsek křiž. I/17–Slatiňany, I/37 Pardubice - MÚK Palackého, dostavba, I/43 Milonice, odbočovací pruh, I/38 Pávov, PHS, I/35 Ktová – odstranění úrovňového přejezdu, I/35 MÚK Rádelský mlýn, I/9 Zahrádky, křižovatka s I/15, I/15 OK u Kapličky, OK Bílina I/13 a II/257, I/3 Benešov, okružní křižovatka Červené Vršky, I/20 a II/231 Plzeň – Plaská – Na Roudné – Chrástecká, 2. etapa, I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík. V roce 2021 byly zahájeny tyto stavby I/27 Klatovy, přeložka, 1. stavba, I/3 Olbramovice, přeložka, I/9, I/16 Mělník, obchvat, 2. stavba, I/34 Stráž nad Nežárkou – Lásenice, I/11 Doudleby nad Orlicí – obchvat, I/44 Bludov – obchvat, I/42 Brno, VMO - Tomkovo náměstí, I/55 Kunovice, průtah – dopravně bezpečnostní opatření, I/54, I/55 Veselí nad Moravou, křižovatka.

 

Železniční infrastruktura

Správa železnic v roce 2021 dokončila 92 km zmodernizovaných tratí, zahájila a pokračovala v modernizacích tratí i stanic, podnikla další kroky v přípravě výstavby prvních úseků VRT nebo rekonstrukce a opravy nádražních budov s důrazem na jejich bezbariérovost. Správa železnic hospodařila s rekordním rozpočtem 60 miliard Kč, z něhož 37 miliard bylo určeno na investice. Díky připraveným projektům Správa železnic velmi úspěšně čerpala finanční prostředky z fondů EU, jejich podíl na investicích překročil částku 20 miliard Kč. Pro modernizaci železniční infrastruktury v České republice využila Správa železnic 99,9 % všech evropských dotačních prostředků, které byly k dispozici. Správa železnic zahájila další tři klíčové projekty z programu Blending Call, a to v úsecích Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí, Brno - Maloměřice – Adamov a Adamov – Blansko. Do realizace postoupila rekonstrukce stanice Vsetín, stejně jako modernizace a zdvoukolejnění železniční trati mezi Pardubicemi - Rosicemi nad Labem a Stéblovou. Druhým rokem pokračovaly stavební práce na přestavbě uzlu Pardubice, na koridoru mezi Velimí a Poříčany a výrazně se posunuly stavby na čtvrtém koridoru Votice – Sudoměřice a Soběslav – Doubí u Tábora.

Česká železniční síť má od září 2021 novou stanici. Praha - Zahradní Město, která se nachází na traťové přeložce, kterou Správa železnic vybudovala v rámci modernizace úseku Praha -Hostivař – Praha hl. n., a to včetně kapacitnější čtyřkolejné trati. V prosinci 2021 byla prakticky dokončena rekonstrukce mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi, jejíž klíčovou částí byla výměna mostu přes řeku Labe v Čelákovicích.

Správa železnic dokončila modernizaci části třetího koridoru z Berouna do Králova Dvora včetně celkové přestavby stanice Beroun a rekonstrukci úseku Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou. Správa železnic zprovoznila trať z Olomouce do Uničova, která je nově elektrifikovaná. V projektu spojení Praha – Kladno s odbočkou na pražské letiště jsou první dva úseky blíže ke stavebnímu zahájení.

V současné době délka tratí ke konci roku činila 9 358 km, z toho 3 215 km elektrifikovaných. Stavební délka kolejí dosáhla 15 091 km, počet výhybkových jednotek 21 445 ks, počet mostů 6 719 s celkovou délkou 154 845 m, počet tunelů 166 s celkovou délkou 54 072 m a počet železničních přejezdů 7 734. Na zajištění provozuschopnosti organizace loni vynaložila 19,273 mld. Kč (bez odpisů). V roce 2021 vzrostl na 126 počet dopravců, kteří mají se Správou železnic uzavřenou Smlouvu o provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu. Navzdory veškerým opatřením spojeným s vyhlášeným nouzovým stavem v důsledku šíření onemocnění covid-19 se tak Správě železnic podařilo uskutečnit investice v nejvyšším ročním objemu od svého založení. Oproti roku 2020 byla loni částka využitých prostředků vyšší o 7,5 mld. Kč.

 

Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy

V roce 2021 byly vynaloženy na rozvoj infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy, modernizaci a údržbu dopravně významných, vodních cest a to prostřednictvím podřízené organizace Ministerstva dopravy Ředitelstvím vodních cest ČR, finanční prostředky SFDI v celkové výši cca 697,09 mil. Kč, z toho investiční výdaje ve výši cca 663,07 mil. Kč a neinvestiční výdaje ve výši cca 34,02 mil. Kč. Finanční spoluúčast z prostředků z prostředků Connecting Europe Facility (dále jen „CEF“) byla v celkové výši cca 13,738 mil. Kč na projekt RIS COMEX. Na čerpání výše uvedených finančních prostředků ze SFDI a z programu CEF se v roce 2021 primárně podílel soubor investičních akcí na komplexní zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty mezi Mělníkem, tj. probíhající „Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě“ ve výši 370 mil. Kč a „Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě“ cca ve výši 74,685 mil. Kč a dokončená akce „Úprava ohlaví PK Hořín“ cca ve výši 47,280 mil. Kč. V září 2021 bylo těmito akcemi dokončeno kompletní zvýšení podjezdných výšek na plavebním kanále Vraňany – Hořín na 7,0 m mj. i pomocí 4 unikátních zdvižných mostů s dálkovým ovládáním. Dále úspěšně probíhaly realizace investičních akcí rozvoje rekreační plavby „Úvaziště osobní vodní dopravy na dolním Labi“ ve výši cca 15,346 mil. Kč, „Rekreační přístav Kolín“ ve výši cca 5,987 mil. Kč a zejména byla dokončena modernizace a rozšíření „Rekreačního přístavu Veselí nad Moravou“ na Baťově kanále ve výši cca 35,306 mil. Kč. Globální položka Investiční akce s rozpočtovými náklady do 30 mil. Kč v roce 2021 čerpala v podobě drobnějších akcí celkovou částku cca 47,487 mil. Kč. Z hlediska bezpečnosti užívání vodních cest bylo významné zprovoznění dvou nových stabilních čerpacích stanic pohonných hmot pro plavidla, včetně komplexního sběru odpadních vod, v přístavech Veselí nad Moravou a Hluboká nad Vltavou. Jedná se o první zabezpečené tankovací stanice na Baťově kanále a na Vltavě v Jihočeském kraji. Významné finanční prostředky cca ve výši 43,489 mil. Kč byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest.

 

Infrastruktura letecké dopravy

 Největší investice do rozvoje a modernizace letištní infrastruktury byly, jako každý rok, vynaloženy na největším letišti v České republice, Letišti Václava Havla Praha. Mezi nejvýznamnější čerpání v oblasti investičních nákladů na tomto letišti v roce 2021 patřilo posun a rozšíření pojezdové dráhy „Romeo“ (TWY R), výstavba druhé části odbavovací plochy JIH a dokončení rozšíření čistírny kontaminovaných vod a čistírny odpadních vod. Další významné investiční prostředky směřovaly do dokončení rekonstrukce třídírny zavazadel, výměny náhradních zdrojů elektrické energie pro hlavní dráhu (RWY 06/24), pořízení nových zařízení sloužících k zabezpečení letiště před protiprávními činy a do rozvoje IT infrastruktury.

K významným investicím v roce 2021 na dalších regionálních letištích patří zahájení druhé fáze oplocení severozápadní části plochy letiště Karlovy Vary, dokončení dokumentace EIA k záměru rozšíření a prodloužení vzletové a přistávací dráhy a dokončení pokládky zatravňovacích dlaždic v lehkých montovaných hangárech, rovněž na letišti Karlovy Vary. Na letišti Ostrava/Mošnov byly v roce 2021 investiční prostředky vloženy převážně do technických prostředků sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy (pracovní stanice rentgenového zařízení, zařízení pro detekci stopových prvků, rentgenová zařízení pro kontrolu osob a leteckých zásilek), dále byly pořízeny bagážové elektrické traktory a traktor pro středisko údržby.

 

Kombinovaná doprava

 Specializovaná infrastruktura pro kombinovanou dopravu představuje zejména překladiště kombinované dopravy. V České republice je v současnosti zcela ve vlastnictví soukromých subjektů, kterými jsou jednak operátoři kombinované dopravy, dopravci nebo provozovatelé překladišť. Ze strany státu je rozvoj této infrastruktury podporován zejména prostřednictvím programů v rámci Operačního programu Doprava. Program na podporu překladišť kombinované dopravy je zaměřen jednak na výstavbu zcela nových překladišť v lokalitách, kde nebudou konkurovat již existujícím překladištím, nebo je vhodně doplní, tak aby se navýšila potřebná kapacita v daném regionu, nebo na zkapacitnění a rozvoj již existujících překladišť. Jednotlivé projekty jsou podporovány maximálně do výše 49 % způsobilých nákladů projektu z veřejných zdrojů, min. 51 % prostředků do projektu plyne ze soukromého kapitálu zdrojů příjemce. Za poslední programové období bylo schváleno 13 projektových žádostí. Schválená podpora ve výši 823,6 mil. Kč se týkala výstavby nebo modernizace 7 překladišť kombinované dopravy a jejich vybavení novou manipulační technikou. Z toho byla uvedena do provozu tři zcela nová překladiště v severních, středních a východních Čechách a ve zbylých případech se jednalo o navýšení překládkové kapacity u stávajících překladišť zejména na severní Moravě, středních a severních Čechách. V roce 2021 bylo v realizaci ještě 7 projektů schválených k financování, v rámci nichž vzniknou dvě zcela nová překladiště a dalších 5 projektů bylo zaměřeno na jejich zkvalitnění, ekologizaci a zvýšení jejich překládkových kapacit. Tato nová překladiště by měla zahájit provoz v průběhu roku 2022. Tento Program na výstavbu a modernizaci překladišť kombinované dopravy bude zachován i v rámci následujícího Operačního programu Doprava 3.

V posledním období je v ČR provozována pouze nedoprovázená kombinovaná doprava silnice – železnice, jejíž rozsah postupně narůstá. Do roku 2018 byl prakticky každoroční nárůst, po roce 2018 je však stagnace, nebo mírný pokles. V loňském roce se v rámci kombinované dopravy využívaly především velké kontejnery s podílem 93,4 %. Přeprava silničních návěsů tvořila 6,4 %, přepravy výměnných nástaveb byly zcela zanedbatelné (0,2 %). Kombinovaná doprava po Labské vodní cestě se nerealizuje.

Význam kombinované dopravy lze dokumentovat zvyšujícím se jejím podílem nejen na celkové nákladní, ale především na železniční nákladní přepravě. V roce 2021 dosahoval její podíl 2,59 % v rámci celkové nákladní přepravy (dle přepravených tun) a v rámci železniční nákladní přepravy 15,9 %, u mezinárodní přepravy výrazně více 11,7 %, resp. 20,6 %. U přepravních výkonů byl trend obdobný.

 

PŘEPRAVA

V loňském roce v souvislosti s pandemií Covid – 19 pokračoval nouzový stavu na území ČR a v souvislosti s těmito okolnostmi trvalo snížení mobility osob a také snížení přepravního objemu i přepravních výkonů ve veřejné osobní dopravě. Celkový přepravní výkon přesto v osobní dopravě opět oproti roku 2020 v roce 2021 vzrostl o cca 23 %, přepravní objem pak o 13 %, nicméně oproti hodnotám z let 2015-2019 přetrvával významný pokles.

V železniční dopravě činil meziroční nárůst za rok 2021 necelé 4 % u počtu přepravených osob a cca 2% u osobokilometrů a opět nedosáhl hodnot před pandemií Covid-19.

 Autobusová doprava zaznamenala za rok 2021 mírný nárůst u přepravených osob o necelých 8 % a u přepravních výkonů v oskm pokles o necelé 1 %. Celkový pokles za loňský rok u počtu přepravených osob byl patrný rovněž u MHD a snížil se oproti roku 2020 ještě o 6%. V roce 2018 došlo u MHD ke změně metodiky z důvodu dostupnosti přesnějších vstupů na základě nových technologií a časová řada od r. 2014 byla zpětně přepočítána. Zajímavým faktem je, že nyní (2022) v MHD i dálkové linkové dopravě řidiči autobusů chybí, v řadě měst je z tohoto důvodu omezována, což může mít na poklesy také vliv.

Výrazně ovlivněna pandemií zůstala v roce 2021 letecká doprava. U českých leteckých dopravců po bezprecedentním poklesu v roce 2020 nastal meziročně nárůst počtu přepravených cestujících v oskm. Co se týče výkonů letišť, v roce 2021 byl sice zaznamenán významný nárůst oproti roku 2020, nicméně výkonové parametry v jednotlivých segmentech (vyjma nákladní letecké dopravy) se stále nacházely významně pod výkony z roku 2019.

Co se týká individuální automobilové dopravy, došlo rovněž v roce 2021 oproti roku 2020 k opětovnému nárůstu souvisejícím s mírnějšími opatřeními v oblasti omezování mobility obyvatel oproti roku 2020.

Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, nedošlo v roce 2021 ani k poklesu ani růstu v počtu přepravených osob.

Pandemie Covid-19 způsobila, že spojitě se vyvíjející trendy růstu přepravních výkonů z let 2010 až 2019 byly v létech 2020 a 2021 vážně narušeny přijatými hygienickými opatřeními. Pohyb obyvatelstva byl oprávněně z důvodu šíření nemoci cíleně omezován. To se dotklo jak profesního cestování (nařízená práce z domova, distanční pracovní schůzky, distanční výuka ve školách), tak i volnočasových aktivit (omezování kulturních akcí, sportu a turistiky).

Po potlačení pandemie očkováním se vrací život i cestování do normálu. Ovšem do nového normálu, neboť pandemie urychlila již léta probíhající a intenzivním vývojem v oblasti digitálních elektronických informačních technologií podpořený trend distančních pracovních schůzek a práce z domova. Na objektivní statistické posouzení dopadu těchto změn na mobilitu osob a věcí bude nutno počkat do dalších let. Avšak některé jevy jsou již zřetelné a logické:

- došlo k určitému poklesu denní dojížďky (pracovní režim 2/5 či 3/5),

- došlo k určitému rozložení začátku a konce přítomnosti na pracovišti a tím i doby dopravy do širšího časového pásma, neboť část osob již netráví na pracovišti celou osmihodinovou pracovní dobu, ale jen její část (vázanou na pracovní schůzky) a samostatnou práci vykonává z domova, respektive v létě z rekreačního objektu),

- došlo k obohacení trhu práce o zdatné pracovníky bydlící i stovky km od místa zaměstnání. Denní dojíždění by bylo nereálné, ale dojíždění 1 až 2krát týdně, kombinované s prací v režimu home office a train office, takový pracovní poměr umožňuje. To se projevuje růstem dojezdové vzdálenosti,

- běžná forma práce rozděluje v pracovní době členy rodiny, rodina touží být spolu, a proto využívá mimopracovní dobu ke společnému bytí doma. Práce z domova sdružuje členy rodiny (jak bývalo po staletí tradicí v oboru zemědělství i řemesel) v pracovní době na malém prostoru bydliště. Na to přirozeně lidé reagují snahou v mimopracovní době (odpoledne, víkendy) svůj příbytek opustit a pohybovat se v prostoru,

- trend poklesu profesního cestování (náhrada pracovních schůzek elektronickou komunikací) a růstu volnočasového cestování (v souvislosti s růstem životní úrovně), patrný již v minulých letech (kdysi cestovatelsky nejslabší třetí čtvrtletí se postupně stalo nejsilnějším), vlivem změn stylu práce dále posílil. Je zřetelné, že racionálními důvody motivované cestování ochabuje, neboť je nahrazováno levnější elektronickou komunikací, a sílí emočně motivované (zážitkové) cestování jako přirozený trend růstu bohatství,

- lze očekávat, že geopolitický a geoenergetický vývoj událostí roku 2022, a s ním i nový pohled na pečlivé vnímání úspor energie, zejména fosilních paliv, výše popsané trendy dále ovlivní.

Tato fakta jsou důležitá nejen pro pochopení aktuálního vývoje sociální geografie, ale i pro pochopení dalších trendů rozvoje urbanizace území a vývoje budoucích přepravních vztahů. To jsou klíčové momenty pro rozvoj dopravní infrastruktury a dopravních prostředků.

 

Nákladní doprava v roce 2021 nebyla současnou pandemií Covidu – 19 výrazně ovlivněna, meziročně opět rostl objem přepravených věcí o téměř 9% a přepravní výkony v tunokilometrech rostly v roce 2021 o zhruba 12 %. Přepravní objem po zmíněném poklesu, ale nepřekonal hodnoty v roce 2019, které byly nejvyšší za posledních 20 let. Přepravní výkon je v roce 2021 historicky nejvyšší.

V období Covidu (2020, 2021) nastal zajímavý paradox: na trhu práce bylo dost zájemců o práci dálkového řidiče nákladního automobilu. Též proto, že MHD redukovala jízdní řády. To se ve statistkách projevilo nárůstem přepravních výkonů silniční nákladní dopravy i zvýšením střední přepravní vzdálenosti a poklesem měrných emisí. Ve skutečnosti však k žádnému poklesu emisí nedošlo, jen na silnicích v ČR čeští dopravci zpět nahradili zahraniční dopravce.

 Data za železniční nákladní dopravu za celý rok 2021 zaznamenala opětovný nárůst jak v přepravených tunách o cca 10 % a dostala se na čísla stejná jako před covidem a u přepravních výkonů asi o 7 %.

U silniční nákladní dopravy byl za rok 2021 zaznamenán výrazný nárůst v přepravních výkonech, a sice téměř 9 %, objem přepravených věcí v tunách vzrostl oproti roku 2020 o asi 14 %. Nárůst byl způsoben zejména poměrně výrazným vzrůstajícím trendem v mezinárodní silniční nákladní dopravě a tím k vzrůstající přepravní vzdálenosti. Nicméně je třeba poznamenat, že objem přepraveného zboží silniční dopravou je historicky nejvyšší za posledních 20 let.

Meziroční poklesy po roce 2015 byly způsobeny novými nařízeními EU pro řidiče kamionů ze zahraničí ohledně mezd a dalších omezení ohledně přestávek a odpočinku. Naši dopravci pak museli českým řidičům platit minimální mzdy zemí, kam byl náklad převážen, a ztratili konkurenční výhodu v podobě nízkých nákladů na pracovní sílu. V roce 2020 došlo k uvolnění těchto nařízení a to pravděpodobně způsobilo zvýšení výkonů, které překonaly hodnoty z roku 2015.

U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě českými dopravci došlo v roce 2021 k propadu až na nulové hodnoty přepraveného nákladu. Letecké cargo je v současné době provozováno především zahraničními leteckými dopravci. Byl zaznamenán opětovný růst výkonů letišť na území ČR a dosáhl meziročně 30 %, hodnoty jsou vyšší než v roce 2017 a 2018, ale nepřekonaly hodnoty v roce 2019. Významný nárůst zaznamenala v letech 2017-2021 vnitrostátní letecká přeprava.

 Co se týká vodní vnitrozemské dopravy, došlo v roce 2021 oproti roku 2020 k poklesu přepravených tun o cca 6,4 % a přepravní výkon zaznamenal mírný růst o zhruba 1,5 %. Výkony vodní nákladní dopravy jsou silně ovlivňovány splavností vodní cesty a dostupností plavidel.

 

NEHODY

Policie ČR v roce 2021 šetřila 99 332 dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku pokles o 4,8 %. Při těchto nehodách bylo usmrceno 470 osob (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody – tento počet byl v roce 2020 518), což je nárůst o 2,2% oproti roku 2020, těžce zraněno bylo 1 624 osob a to je pokles o 10,1 % oproti roku 2020 a 20 581 osob bylo lehce zraněno, což je pokles o 1,4% oproti roku 2020.

Průměrná škoda při jedné silniční dopravní nehodě, kterou šetřila policie, je zhruba 68 tisíc Kč, na jeden den pak v průměru připadá téměř 272 šetřených nehod s hmotnou škodou více než 18,4 mil. Kč a s průměrným počtem usmrcených 1,29 osoby. Na nehodovost v roce 2021 má zcela jistě vliv fakt, že na území ČR byl od října do dubna 2021a následně od listopadu do prosince 2021 vládou vyhlášen nouzový stav v souvislosti s pandemií Covid - 19 a byla i výrazně omezena mobilita osob.

Viníci nehod jsou stejně jako v minulých letech zejména řidiči motorových vozidel, kteří zavinili asi 79,5 % nehod, při kterých zemřelo 91,9 % z celkově usmrcených osob. Oproti loňskému roku je usmrcených při těchto nehodách o 15 osob více. K usmrcení 21 osob došlo dále u nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel a 12 osob u nehod zaviněných chodci.

V oblasti nehod zaviněných alkoholem byl za rok 2021 evidován o 34 nižší počet nehod, a sice 4 486 nehod. Při těchto nehodách došlo k usmrcení 41 osob, což je o 9 osoby méně než v roce 2020. V 84 případech nehod byla u řidiče zjištěna přítomnost drog, v těchto případech zemřely 4 osoby. U 55 řidičů byl při nehodě zjištěn alkohol i drogy.

K nejvyššímu počtu dopravních nehod došlo stejně jako v předcházejících letech na území Prahy. Nejvíce nehod s následkem smrti bylo ve Středočeském kraji. Nejméně nehod se stalo v Karlovarském kraji. Přestože v Praze je již dlouhodobě nejvyšší počet dopravních nehod, počet usmrcených osob 22 je ve srovnání se Středočeským krajem, kde je toto číslo 80, výrazně nižší. Co se týče časového rozložení nehod, nejvíce nehod bylo registrováno v říjnu 2021. Srpen byl nejtragičtějším měsícem, co se týče počtu usmrcených osob při dopravních nehodách. V tomto měsíci došlo k 55 usmrcení. Nejméně nehod šetřila policie v březnu 2021 a v dubnu 2021 zahynulo na následky nehod i nejméně osob. Ve vztahu ke dnům v týdnu připadá opět nejvíce nehod na pátek, který byl nejhorším dnem i v počtu usmrcených osob a nejméně na neděli. V roce 2021 bylo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích usmrceno 161 řidičů osobních automobilů, 90 chodců, 78 řidičů motocyklů (zde je nárůst o 21 osob oproti roku 2020) a 43 cyklistů. V roce 2021 bylo opět zaznamenáno téměř 17 683 nehod, tj. téměř 18 % z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, kdy viník z místa nehody ujel. Počet těchto nehod, při kterých zemřelo 8 osob a zde je narůst o 3 osoby oproti roku 2020.