Ročenka dopravy 2024

 zpět |   obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2024

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

V roce 2024 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily téměř 114 mld. Kč. Jedná se o nárůst oproti roku 2023 o více než 8 %, což představuje meziroční navýšení investičních prostředků o více než 9 mld. Kč. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2024 nejvyšší za posledních 15 let. Z rozpočtu SFDI bylo do silniční infrastruktury uvolněno skoro 60 mld. Kč a do železniční infrastruktury přibližně 40 mld. Kč.

V roce 2024 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací, který činil více než 13 %. Do těchto investic jsou započítány nejen prostředky ze SFDI, ale i investice jednotlivých krajů do infrastruktury a údržby komunikací nižších tříd. Investiční náklady do této infrastruktury byly tedy nejvyšší za posledních 14 let, ovšem bez zohlednění inflace. Oproti roku 2015 došlo téměř k jejich ztrojnásobení. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2024 zůstaly stejné jako v roce 2023, a včetně oprav a údržby dosáhly výše 26 mld. Kč. Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací činil v roce 2024 20 %.

V roce 2024 byl zaznamenán mírný pokles investičních prostředků do železniční dopravní infrastruktury, a to meziročně přibližně o 1,5 %. Rok 2022 byl v historii sledování investičních prostředků vložených do železniční infrastruktury rekordní. Historicky investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014. Výrazný nárůst nastal až v roce 2015.

Co se týká ostatních investičních výdajů, u vodní infrastruktury byl v roce 2023 zaznamenán pokles, avšak v roce 2024 došlo k výraznému meziročnímu růstu o více než 39 %. V roce 2020 byly prostředky vložené do výstavby vodní infrastruktury nejvyšší, poté následoval pokles, který se zastavil až v roce 2024.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2024 vzrostly o téměř 40 % oproti roku 2023. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 výdaje v roce 2017 poklesly a poté v letech 2018 a 2021 opět významně vzrostly.

V roce 2024 došlo k významné legislativní změně, která má za cíl urychlit výstavbu dopravní infrastruktury v České republice. Schválena byla novela zákona č. 416/2009 Sb., známého jako liniový zákon, která nabyla účinnosti 1. ledna 2024.

Silniční infrastruktura

V roce 2024 byla v České republice zahájena výstavba 163,7 km nové silniční infrastruktury, z toho 116,7 km připadá na dálnice a 47 km na silnice I. třídy. Mezi významné spuštěné projekty patří Pražský okruh D0 mezi Běchovicemi a D1, dálnice D3 – zbývající úseky v Jižních Čechách (15,5 km), dálnice D6 a D7 – nové úseky směrem ke Karlovým Varům a Chomutovu, dálnice D35 – zahájení výstavby 35,7 km, čímž se stala nejvíce rozestavěnou českou dálnicí, silnice I. třídy – obchvaty Náchoda, Plas, Sezemic, Bruntálu a další. V roce 2024 bylo v České republice otevřeno rekordních 118,1 kilometrů nových dálnic, což představuje historicky největší rozšíření dálniční sítě za jeden rok. Hlavními otevřenými úseky jsou D4 (PPP projekt) – cca 32 km mezi Příbramí a Pískem, D3 (Jihočeský kraj) – cca 28,4 km, D55 (Zlínský a Jihomoravský kraj) – cca 21 km, D7 (Chomutovsko) – cca 11 km, další menší úseky na D6, D48 a D49. Kromě dálnic bylo uvedeno do provozu také 29 km silnic I. třídy, včetně obchvatu Jaroměře a přeložky u Klatov.

Železniční infrastruktura

Organizace Správa železnic je součástí státní správy a zodpovídá se Ministerstvu dopravy. V rámci své působnosti zabezpečuje opravy a údržbu celostátních a regionálních drah, a to 9 349 km železničních tratí, 15 079 km kolejí, 6 739 mostů a 169 tunelů, 7 533 přejezdů, 7 920 budov a pozemních staveb, zařízení elektrotechniky, energetiky a sdělovací a zabezpečovací techniky. Dále zajišťuje opravy a údržbu nemovitostí v železničních stanicích, včetně úklidu a ostrahy v těchto objektech. Zajištění zmíněných činností bylo v roce 2024 hrazeno z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který poskytuje Správě železnic neinvestiční prostředky, z poplatků za použití železniční dopravní cesty, z tržeb realizovaných za nájemné z pozemků, staveb a nebytových prostor či z tržeb za služby a externí výkony související s tímto segmentem. Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozuschopnosti, včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů, dosáhly v roce 2024 výše 21,59 mld. Kč. Mimo oprav a údržby zajišťuje investiční výstavbu v oblasti rozvoje železniční infrastruktury.

Počet dopravců, kteří mají se Správou železnic uzavřenou Smlouvu o provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu, se v roce 2024 snížil na 111. Na síti Správy železnic v roce 2024 vzrostly výkony v osobní dopravě na 142,5 mil. vlakových kilometrů (vlkm) a na 28,7 mld. hrubých tunových kilometrů (hrtkm). Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozování železniční dopravní cesty dosáhly v roce 2024 výše 7,185 mld. Kč. Zahrnují zejména výkony zaměstnanců řízení provozu zajišťované oblastními ředitelstvími a centrálními dispečerskými pracovišti, včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů úseku náměstka generálního ředitele pro řízení provozu.

Klíčovým faktorem pro zajištění plynulého financování investic Správy železnic je sjednaný úvěr od Evropské investiční banky (EIB). Finanční podpora z úvěru EIB je zaměřena na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027, a to až do výše 7 mld. EUR.

Financování investiční výstavby probíhalo především z veřejných zdrojů. Objemově nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků v roce 2024 v oblasti investiční výstavby byly národní zdroje z rozpočtu SFDI včetně drobnějších zdrojů na investiční pokrytí povodňových škod ze září 2024 (celkem 23,4 mld. Kč). Druhým nejvýznamnějším zdrojem byl Operační program Doprava (OPD3), ze kterého se podařilo vyčerpat téměř 6,1 mld. Kč. Dále se významnou měrou na financování výstavby a modernizace železniční dopravní cesty podílely dotace z infrastrukturních fondů CEF2 (Connecting Europe Facility fond) téměř 5,3 mld. Kč a zdroj RRF (Regionální rozvojový fond) asi 2,3 mld. Kč. Pokračovalo rovněž čerpání samostatně sledovaného úvěru EIB pro akce kombinované podpory v rámci CEF Blending Call, a to ve výši téměř 0,7 mld. Kč. Zároveň byly čerpány evropské prostředky z dobíhajícího programového období EU 2014–2020 ze zdrojů OPD2 a CEF1 (1 mld. Kč). Poměrně významnou podporu se podařilo získat i z ostatních fondů EU, které nejsou poskytovány prostřednictvím SFDI (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, přímé dotace CEF, Just Transition Mechanism). V oblasti železniční infrastruktury je Správa železnic hlavním subjektem odpovědným za využívání fondů EU v ČR v roli konečného příjemce a současně i investora.

V rámci přípravy a realizace investičních akcí na železniční dopravní cestě v roce 2024 dosáhl celkový objem přijatých investičních dotací 39,1 mld. Kč, tedy téměř shodné výše jako v předešlém roce.

Rok 2024 se nesl ve znamení intenzivních příprav na zajištění zvýšení bezpečnosti provozu na české železnici spočívající v zavedení výhradního provozu ETCS na přibližně šesti stovkách kilometrů koridorových tratí v průběhu ledna 2025. V roce 2024 byla zahájena realizace nového typu stavebních akcí pro podporu udržení parametrů provozuschopnosti dráhy, tzv. prostých rekonstrukcí zahrnujících jak akce cyklické obnovy, tak ostatní akce. V šesti případech se jednalo o tzv. cyklickou obnovu na tratích TEN-T, a to jak v oblasti železničního svršku (např. cyklická obnova trati Hranice na Moravě město – Hustopeče nad Bečvou), tak trakčního vedení (např. cyklická obnova trakčního vedení v úseku Lysá nad Labem (mimo) – Stará Boleslav. Z hlediska nákladů proběhly v roce 2024 nejvýznamnější opravy v traťových úsecích Poříčany – Nymburk hl. n., Čerčany – Sázava, Třemošná – Horní Bříza či ve stanicích Česká Kamenice nebo Meziměstí. V rámci programu modernizace minimálně 500 železničních přejezdů v letech 2022–2025 se v roce 2024 podařilo dokončit rekonstrukci 150 železničních přejezdů, celkem se za období 2022 až 2024 jednalo o 507 přejezdů. Také v roce 2024 pokračovaly aktivity vedoucí ke snižování počtu železničních přejezdů, podařilo se jich zrušit celkem 58. I přes snahu Ministerstva dopravy o rušení málo využívaných železničních přejezdů se jedná o nízké tempo jejich rušení způsobené zejména problematickým projednáváním s obcemi. Modernizace tranzitních železničních koridorů představuje kvalitativní zlepšení železniční dopravy v ČR a výrazné zkrácení jízdních dob na důležitých dopravních relacích, zejména Praha – České Budějovice, již delší dobu také Praha – Ostrava a Praha – Brno. Aktuálně probíhají práce na dokončení tranzitních železničních koridorů zejména v úseku Praha – Plzeň a dále v železničních uzlech. V návaznosti na modernizaci koridorových tratí procházejí přestavbou také důležité železniční uzly v jejich trase. Dokončeny jsou již průjezdy uzly Děčín hl.n., Ústí nad Labem hl.n., Kolín, Choceň, Ústí nad Orlicí, Břeclav, Přerov, Olomouc, Bohumín a Cheb a Plzeň. V pražském uzlu byly již dokončeny úseky Úvaly – Praha-Běchovice – Praha-Libeň a Praha-Holešovice – Praha-Bubeneč, jejichž zprovozněním byl dokončen průjezd I. koridoru tímto uzlem. Ukončena byla i rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Hotová je také přestavba v úseku Praha-Hostivař – Praha-Vršovice zajišťující zaústění IV. koridoru. Bylo dokončeno zdvoukolejnění trati v úseku Branický most – Praha-Krč – Spořilov. Skončily modernizační práce ve stanici Brno hl. n. a rekonstrukce uzlu Přerov. Byl dokončen uzel Pardubice a uzel Plzeň vyjma opravy seřaďovacího nádraží Doubravka. Byla zahájena rekonstrukce stanice Praha-Smíchov a celková modernizace uzlu Česká Třebová. Pokračuje rovněž další projektová příprava pro průjezdy uzly Brno a Ostrava. V roce 2024 byla zahájena také rekonstrukce pražského Masarykova nádraží. Pokračují přípravné práce na nových vysokorychlostních tratích v úsecích Praha – Ústí nad Labem – státní hranice, Praha – Brno – Břeclav a Přerov – Ostrava i modernizaci tratě na 200 km/h v úseku Brno – Přerov, které mají zásadně zrychlit spojení mezi hlavními městy, zahájení prvních staveb na trati Brno – Přerov probíhá v roce 2025. Pokračují stavební i projekční práce na modernizaci tratě Praha – Kladno s připojením letiště Václava Havla Praha s dokončením úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště v roce 2025.

V rámci snížení dopadu dopravy na životní prostředí se dále připravuje elektrizace železničních tratí formou prostých elektrizací. Současně byl zahájen provoz akutrolejových vlaků na vybraných linkách v Moravskoslezském kraji, který umožní zajištění elektrického provozu i na tratích, které nejsou vybaveny liniovou elektrizací.

Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy

V roce 2024 byly vynaloženy na modernizaci a údržbu vodních cest dopravně významných prostřednictvím podřízené organizace Ministerstva dopravy Ředitelstvím vodních cest ČR finanční prostředky SFDI v celkové výši 635,38 mil. Kč, z toho investiční výdaje ve výši 516,03 mil. Kč a neinvestiční výdaje ve výši 119,35 mil. Kč. Na čerpání výše uvedených finančních prostředků ze SFDI se v roce 2024 podílely převážně akce „Prodloužení splavnosti VC Otrokovice – Rohatec – PK Rohatec“ ve výši 175,94 mil. Kč, „Čekací stání pro malá plavidla na Vltavě“ ve výši 91,66 mil. Kč, na realizované práce v lokalitách Hořín, Dolánky a Roztoky. Významná je rovněž průběžně pokračující akce „Servisní centrum Roudnice nad Labem“, kde bylo čerpáno 62,76 mil. Kč, přičemž dokončení se předpokládá v průběhu roku 2025. V neposlední řadě se pak jednalo o akce „Servisní plavidla Praha, Slapy, Orlík“ s čerpáním finančních prostředků ve výši 21,30 mil. Kč a „Rekreační přístav Kolín“ s náklady ve výši 12,62 mil. Kč.

V rámci globální položky Investiční akce s rozpočtovými náklady do 100 mil. Kč byla v roce 2024 čerpána v podobě menších akcí celková částka 95,75 mil. Kč. Z konkrétních akcí uvádíme „Přístaviště Brandýs nad Labem“ s čerpáním 27,20 mil. Kč, „Přístaviště Brná“ s čerpáním 13,52 mil. Kč, „Stání plavidel Brandýs nad Labem“ s čerpáním 11,85 mil. Kč „Přístaviště Davle“ s čerpáním 7,74 mil. Kč, „Modernizace stání OLD Ústí nad Labem – Vaňov“ s čerpáním 3,69 mil. Kč a „Stání pro plavidla Uherské Hradiště“ s čerpáním 3,46 mil. Kč. Dále lze jmenovat akce „Ochranné stání služebních plavidel Brná“ s čerpáním 8,94 mil. Kč a „Modernizace ochranných stání služebních plavidel Praha a Nymburk“ s čerpáním 5,19 mil. Kč.

Významné finanční prostředky ve výši 47,17 mil. Kč byly také vynaloženy na intenzivní přípravu dalších investičních akcí komplexního rozvoje celé sítě dopravně významných vodních cest. Hlavní překážkou pokračující přípravy „Plavebního stupně Děčín“ je pak vazba na stanovení kompenzačních opatření identifikovaných v posouzení SEA Koncepce vodní dopravy a v případě „Prodloužení splavnosti Labské vodní cesty do Pardubic“ nutnost změny územního plánu záměru. Dále bylo v přípravě dalších investičních akcí získáno stavební povolení záměru „Čekací stání pro malá plavidla na Vltavě“ v lokalitách Praha – Modřany a Miřejovice, společné povolení záměru „Zabezpečení Vraňansko – Hořínského kanálu při povodních“, rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou v rámci záměru „Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy“ a doplnění provozní budovy v rámci záměru „Rozšíření provozního zázemí rekreačního přístavu Petrov“.

Infrastruktura letecké dopravy

V roce 2024 bylo na letišti Brno Tuřany proinvestováno 78 mil. Kč, přičemž většina investic putovala do výstavby parkoviště pro cestující a do rozšíření odbavovací plochy pro letadla. Na letišti Ostrava Mošnov dosáhly v roce 2024 investice na celkem 308 mil. Kč, podstatná část těchto peněz byla investována do výstavby nové odbavovací plochy o velikosti 39,5 tis. m2, součástí projektu byla také výstavba nové trafostanice, přípojek vysokého i nízkého napětí, optické sítě, LED osvětlení a nové části oplocení areálu letiště. Největší investiční akce vloni realizovala společnost Letiště Praha, a. s. Veškeré modernizační projekty na letišti Praha Ruzyně představovaly celkovou investici ve výši 1,6 mld. Kč. Jednalo se především o rekonfiguraci vybraných nástupních mostů, rekonstrukci administrativního objektu v rámci Terminálu 1 a projekt rozšíření příjezdové komunikace. Na letišti Karlovy Vary byla nejvýznamnější investicí oprava a zateplení střešního pláště původní části odbavovací budovy a provozního objektu. Výdaje v roce 2024 na tuto akci činily 11 mil. Kč. Další významnou investicí k zajištění částečné energetické soběstačnosti letiště byla investice do fotovoltaické elektrárny. V roce 2024 byly také pořízeny nástupní schody pro cestující a byly provedeny technické úpravy příjezdové komunikace pro její rozšíření a vzniku nových parkovacích stání podél této komunikace. Na letišti Pardubice společnost East Bohemian Airport, a. s., v roce 2024 investovala do nákupu pásového nakladače a dvou nástupních schodů pro cestující.

Kombinovaná doprava

Specializovaná infrastruktura pro kombinovanou dopravu zahrnuje překladiště, která jsou v současnosti v České republice zcela ve vlastnictví soukromých subjektů. Těmi jsou operátoři kombinované dopravy, dopravci nebo provozovatelé překladišť. Rozvoj této infrastruktury byl podporován státem v minulých letech zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava. V roce 2024 však došlo k pozastavení financování kombinované dopravy z Operačního programu Doprava (OPD3) a následně Programu doprava. V roce 2024 jsou v realizaci nebo ve finální přípravě tři podpořené projekty jednak na modernizaci překladišť, ale i na vznik zcela nového překladiště. Důvodem byla potřeba revize podmínek podpory a přepracování výzev.

V roce 2024 Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR pořádalo webináře pro silniční dopravce, zasílatele, odesílatele, příjemce zboží a studenty vysokých škol s cílem představit aktuální možnosti využití kombinované dopravy a její přínosy pro udržitelnost a efektivitu dopravy. Byl spuštěn rozšířený webový portál kombinovanapreprava.cz, který nabízí přehledné a komplexní informace o kombinované přepravě. V minulých letech Česká republika již podpořila kombinovanou přepravu částkou přes 1 mld. Kč. Investice směřovaly do výstavby a modernizace terminálů kombinované dopravy a pořízení vhodných přepravních jednotek pro kontinentální kombinovanou dopravu. V roce 2024 byla v rámci Operačního programu Doprava 2021–2027 (OPD3) vyhlášena výzva č. 35, která se zaměřuje na podporu rozvoje železničních vleček, a to včetně těch, které mohou být i součástí překladišť kombinované dopravy. Podporována je výstavba, modernizace a obnova železničních vleček, zařízení přímo související s vlečkou (např. místa vykládky a nakládky), projekty, které přispívají k převodu přepravy zboží ze silnice na železnici. Cílem bylo podpořit ekologičtější a energeticky méně náročné formy dopravy a zvýšit kapacitu železniční infrastruktury pro nákladní přepravu, zejména v rámci kombinované dopravy.

Celkový objem i výkony v kombinované dopravě v roce 2024 meziročně rostly, největší podíl na tom měla přeprava námořních kontejnerů, především z a do námořních přístavů, meziroční nárůst činil v roce 2024 téměř 16,4 % v čistých tunách. Jejich dominantní podíl na celkových výkonech tak ještě stoupl mezi roky 2023 a 2024 o 22 %. Naopak přeprava ve vnitrokontinentální KD se mírně snížila, to se týká především silničních návěsů a výměnných nástaveb. Na tom má podíl především zvyšující se konkurenceschopnost přímé silniční dopravy, kde se nadále projevuje velký přetlak kapacit na trhu v silniční dopravě a konkurence ze zemí s nižšími náklady. Nízká spolehlivost a nabídka linek kombinované dopravy v železniční dopravě je zapříčiněná zejména malou kapacitou železniční infrastruktury, která je prioritně přidělovaná pro potřeby objednatelů osobní dopravy.

SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK

Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2024 počet motorových vozidel evidovaných v ČR zvýšil o téměř 2 %. O zhruba 5 % pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel, včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 9,3 milionu. Počet registrovaných osobních automobilů opět meziročně vzrostl a přesáhl 6,6 milionu. K 1. 1. 2025 dosáhl počet 6 638 172, což je více než 71 % z celkového počtu všech motorových vozidel. Přibližně 64 % osobních vozidel je starších více než 10 let, 18 % má stáří nad 5 let a 9 % vozidel je ve stáří 2-5 let. Pouze 9 % osobních vozidel je mladší dvou let. Tento poměr se meziročně výrazněji nemění. Počet registrovaných nákladních vozidel v roce 2024 vzrostl o 1 %. Od roku 2015 počet registrovaných nákladních vozidel roste, i když tempo růstu klesá. Podíl novějších vozidel, tedy mladších než 2 roky, je asi 11 %. V roce 2024 došlo k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 1,7 %. Počet přívěsů mírně poklesl, ne však o více než 2 %. Zajímavým trendem je nárůst počtu trolejbusů meziročně asi o 5 %.

PŘEPRAVA

V roce 2024 celkový přepravní výkon v osobní dopravě zaznamenal opět růst obdobně jako v roce 2023. V osobní železniční dopravě činil meziroční nárůst počtu přepravených osob 4 % a nárůst osobokilometrů byl 3,7 %, přičemž tempo růstu se nepatrně meziročně zpomalilo. Zpomalení tempa růstu je způsobeno především stagnací ve zvyšování kvality a zkracování dojezdových časů. Vlivem může být i změna dopravního chování s ohledem na možné využití práce na dálku u profesí, které to umožňují. Dále je zpomalování způsobeno rozsáhlou výlukovou činností v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Současně dochází ke snižování vnímání cenové atraktivity železniční dopravy zejména vlivem pravidelného a dlouhodobého zvyšování cen a omezeným povědomím veřejnosti o cenově atraktivních nabídkách integrovaných dopravních systémů. Za pozitivní krok lze považovat např. uplatnění systému Fairtiq ve Zlínském kraji, který automaticky zajistí cestujícím cenově výhodnou nabídku na základě vyhodnocení cesty dle pohybu mobilního telefonu. Autobusová doprava zaznamenala za rok 2024 nepatrný pokles počtu přepravených osob o cca 0,5 %, ale i pokles přepravních výkonů v osobokilometrech o 1,5 %. V MHD došlo v roce 2024 k meziročnímu nárůstu přepravních výkonů o téměř 3,7 %. V roce 2024 pokračoval v letecké dopravě výrazný růst počtu přepravených cestujících i nákladů. U českých leteckých dopravců došlo v roce 2024 k meziročnímu nárůstu počtu přepravených osob o 18 % a nárůstu přepravních výkonů o 17 %. Co se týče výkonů letišť, v roce 2024 byl zaznamenán významný růst oproti roku 2023 o 19 %, nicméně výkonové parametry v jednotlivých segmentech (vyjma nákladní letecké dopravy) stále nedosáhly úrovně let 2018 a 2019.

V individuální automobilové dopravě došlo v roce 2024 oproti roku 2023 k nárůstu počtu přepravených cestujících o 4 %, stejně tak přepravního výkonu v osobokilometrech o 4 %.

Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu, došlo v roce 2024 k významnému nárůstu počtu přepravených osob, důvodem bylo i zpřesnění metodiky sběru těchto dat.

Celkový objem v nákladní dopravě v tis. tun poklesl mezi lety 2023 a 2024 o 1 %, ale přepravní výkon v tunokilometrech meziročně rostl o 3,4 %.

V silniční nákladní dopravě (dopravci registrovaní v ČR) byl za rok 2024 zaznamenán mírný růst přepraveného nákladu o 2 % oproti roku 2023, kdy byl mezi lety 2022 a 2023 zaznamenán pokles. Přepravní výkon v tunokilometrech vzrostl meziročně o 8 %. Mezinárodní doprava rostla meziročně významně o 14 % a vnitrostátní mírně o 1,4 %, ale jedná se opět o růstový trend oproti roku 2023. Hlavním faktorem byla především stabilizace ekonomiky v EU, zejména v sousedních státech. Také došlo ke zlepšení dostupnosti a efektivity přeprav. Nedostatek řidičů a kapacit vedl k zvýšené poptávce po přepravě zboží, která byla kompenzována vyšší vytíženosti dostupných vozidel, což se projevilo v růstu výkonů na jednotku přepravního prostředku.

Objem přepraveného nákladu v letecké dopravě českými dopravci se v roce 2024 rostl, ale je nutné dodat, že objem přepravený českými nákladními leteckými dopravci nedosahují hodnot období před rokem 2020. Letecké cargo je v současné době provozováno především zahraničními dopravci. V roce 2024 byl zaznamenán výrazný růst výkonů letišť v letecké přepravě nákladu a pošty, který dosáhl téměř 43 %. Významný nárůst byl zaznamenán také ve vnitrostátní letecké dopravě.

Co se týče vodní vnitrozemské dopravy, došlo v roce 2024 oproti roku 2023 k dalšímu poklesu přepravených tun o cca 20 %, ale přepravní výkon zaznamenal pokles o zhruba 15 %. Výkony vodní nákladní dopravy jsou silně ovlivněny splavností vodních cest a dostupností plavidel a Labská vodní cesta byla v roce 2024 výrazně omezena kvůli povodním na přelomu roku a následné pomalu probíhající údržbě. Úsek Mělník–Chvaletice byl prakticky nesplavný, což znemožnilo nákladní plavbu. Další záplavy v září 2024 opět znemožnily plavbu na několik měsíců. Zřícení mostu v Drážďanech uzavřelo přeshraniční Labe.Vltava byla uzavřena na šest měsíců kvůli stavbě protipovodňového uzávěru v Trojském kanále. Snižující se počet českých nákladních lodí vedl k nižší kapacitě přepravy.

NEHODY

Policie ČR v roce 2024 šetřila celkem 92 217 dopravních nehod, což je oproti roku 2023 pokles o 2,9 %. Nehod, při kterých došlo ke zranění nebo usmrcení osob, řešila 25 582, při nich bylo usmrceno 494 osob, což je o 8 osob méně než v roce 2023. V roce 2024 bylo 1 609 osob těžce zraněno, což představuje meziročne pokles oproti roku 2023 o 8 % a 23 971 osob bylo zraněno lehce, což je pokles o 0,1 %. Počet usmrcených při nehodách za rok 2024 byl nejnižší od roku 1961. Nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969 (1 758 osob). V roce 2024 oproti roku 2023 klesl počet zraněných a byl nejnižší v historii sledování statistik nehodovosti. Nejvyšší počet těžce zraněných osob při nehodách byl v roce 1969 (9 258 těžce zraněných osob). Celková hmotná škoda při dopravních nehodách odhadnutá na místě nehody policisty činila přibližně 8 mld. Kč. Nejvíce dopravních nehod se stalo v pátek, nejméně v neděli. Přibližně 70,5 % dopravních nehod způsobili řidiči motorových vozidel nesprávným způsobem jízdy, přičemž hlavními příčinami byly nepřiměřená rychlost, nevěnování se plně řízení vozidla a nesprávné otáčení nebo couvání. Nejvyšší nárůst celkového počtu dopravních nehod byl zaviněn řidiči nemotorových vozidel. Došlo k poklesu počtu nehod způsobených přítomností alkoholu a drog, oproti loňskému roku o 109 nehod. Nejvíce dopravních nehod se stalo ve Středočeském kraji, následovaly Praha a Moravskoslezský kraj. Pokles byl zaznamenán v Olomouckém a Zlínském kraji.