Ročenka dopravy 2025

 zpět |   obsah 

Rozvoj dopravního sektoru v roce 2025

INFRASTRUKTURA

Výdaje do infrastruktury

V roce 2025 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily téměř 126 mld. Kč. Jedná se o nárůst oproti roku 2024 o téměř 11 %, což představuje meziroční navýšení investičních prostředků o více než 12 mld. Kč. Investiční výdaje na dopravní infrastrukturu dosáhly v roce 2025 historicky nejvyšší nominální hodnoty. Z rozpočtu SFDI bylo do silniční infrastruktury uvolněno více než 62 mld. Kč a do železniční infrastruktury přibližně 46 mld. Kč.

V roce 2025 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací, který činil více než 6 %, ale tento nárůst je nižší, než byl mezi lety 2023 a 2024. Do těchto investic jsou započítány nejen prostředky ze SFDI, ale i investice jednotlivých krajů do infrastruktury a údržby komunikací nižších tříd. Investiční výdaje na tuto infrastrukturu dosáhly v reálném vyjádření nejvyšší hodnoty za posledních 15 let. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2025 oproti roku 2024 vzrostly o 4 %, a včetně oprav a údržby dosáhly výše 27 mld. Kč Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy na celkových investičních nákladech do pozemních komunikací činil v roce 2025 18 %.

V roce 2025 byl zaznamenán nárůst investičních prostředků do železniční dopravní infrastruktury, a to meziročně přibližně o 15,5 %, to je pozitivní vývoj oproti rokům 2023 a 2024. Rok 2025 byl v historii sledování investičních prostředků vložených do železniční infrastruktury rekordní. Historicky investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014. Výrazný nárůst nastal až v roce 2015.

Co se týká ostatních investičních výdajů, u vodní infrastruktury byl mezi lety 2024 a 2025 zaznamenán opětovně nárůst o 35 %. V roce 2020 byly prostředky vložené do výstavby vodní infrastruktury nejvyšší, poté následoval pokles, který se zastavil až v roce 2024.

Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2025 vzrostly o téměř 19 % oproti roku 2024. Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 výdaje v roce 2017 poklesly a poté v letech 2018 a 2021 opět významně vzrostly.

V roce 2025 se v praxi uplatňovala novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, která nabyla účinnosti 1. ledna 2024. Novela, známá jako liniový zákon, rozšířila okruh strategických staveb a zavedla další nástroje ke zrychlení jejich přípravy, povolování a následného soudního přezkumu.

Silniční infrastruktura

V roce 2025 pokračoval intenzivní rozvoj silniční infrastruktury v České republice. Byla zahájena výstavba přibližně 110 km nových komunikací, z toho 64 km dálnic a 45 km silnic I. třídy. Mezi nejvýznamnější projekty, které v roce 2025 pokračovaly, patří výstavba úseku Pražského okruhu D0 511 Běchovice–D1, která byla zahájena v prosinci 2024. Tento 12,6 km dlouhý úsek představuje jednu z nejvýznamnějších silničních staveb v České republice a po svém dokončení propojí dálnice D1 a D11 na jihovýchodním okraji Prahy. Předpokládané uvedení do provozu je v roce 2027.

Dále byla zahájena výstavba nových úseků dálnice D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi a mezi Litomyšlí a Janovem, pokračovalo rozšiřování dálniční sítě na trase D6 v Karlovarském kraji a zahájen byl také úsek D11 Jaroměř–Trutnov. Na síti silnic I. třídy byly zahájeny například obchvaty Náchodu, Plas a Přeštic či přeložky na silnicích I/12, I/14 a I/43.

V roce 2025 bylo uvedeno do provozu přibližně 74 km nových dálnic a dalších 25 km silnic I. třídy. Mezi nejvýznamnější dokončené stavby patřil poslední chybějící úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, čímž bylo završeno souvislé dálniční spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Významně se rozšířila také dálnice D35, na níž byly zprovozněny úseky Janov–Opatovec, Vysoké Mýto–Džbánov, Hořice–Sadová a Křelov–Slavonín. Na dálnici D6 byly otevřeny úseky Hořovičky a Hořesedly, dokončen byl úsek D55 Olomouc–Kokory a do provozu byla uvedena i další část dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem.

Mezi další významné projekty realizované v průběhu roku 2025 patřilo pokračování výstavby dálnic D3, D35, D48 a D49, rozšiřování odpočívek a mimoúrovňových křižovatek na dálnicích D1, D6 a D11 a realizace řady obchvatů na síti silnic I. třídy. Významně pokročila také příprava dalších strategických staveb, zejména pokračování Pražského okruhu D0, dostavby dálnice D11 směrem k polské hranici a zbývajících úseků dálnic D3 a D35, které mají v následujících letech dále posílit propojení českých regionů a mezinárodní dopravní vazby.

Železniční infrastruktura

Mezi nejvýznamnější železniční stavby zahájené nebo realizované v roce 2025 patřila modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Jedná se o jednu z největších železničních investic v ČR, která je klíčová pro osobní i nákladní dopravu. Dále pokračovala modernizace trati Brno – Přerov, konkrétně úseky Nezamyslice – Kojetín a Kojetín – Přerov, které jsou budovány pro rychlost až 200 km/h a představují první části budoucí rychlé tratě na Moravě. Další stavbou byla železnice Praha – Letiště Václava Havla – Kladno, zejména zahájení modernizace úseku Praha-Ruzyně – Kladno a pokračující přestavba Masarykova nádraží. Modernizace železničního uzlu Hradec Králové, zahrnující přestavbu stanice a navazující infrastruktury. Elektrizace a zkapacitnění trati Týniště nad Orlicí – Solnice, důležité pro obsluhu průmyslové zóny Rychnovska. Modernizace trati Plzeň – Nýřany – Chotěšov, která je první etapou zlepšení železničního spojení mezi západními Čechami a Bavorskem.

Významné byly také investice do nádražních budov:
• nová nádraží Praha-Bubny a Brno-Královo Pole,
• zahájení výstavby nové staniční budovy v Mladé Boleslavi,
• rekonstrukce historických nádražních budov v Lovosicích, Jaroměři, Ostravě-Vítkovicích a pokračování obnovy Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží.

Rok 2025 se do historie české železnice zapsal jako klíčový milník zvýšení bezpečnosti provozu díky zavedení výhradního provozu ETCS na přibližně šesti stovkách kilometrů koridorových tratí. Tato událost svým rozsahem – nejen co do počtu kilometrů tratí, ale zejména přibližně 40% provozní zátěží na daném segmentu páteřní sítě – představuje mimořádný krok i na evropské úrovni.

Počet dopravců, kteří mají se Správou železnic uzavřenou Smlouvu o provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu, se v roce 2025 zvýšil na 112. Na síti Správy železnic v roce 2025 vzrostly výkony v osobní dopravě. Ve srovnání s rokem 2024 se v hrubých tunových kilometrech (hrtkm) zvýšily o 5,7 % na 30,3 mld. hrtkm a ve vlakových kilometrech o 2,8 % na 146,6 mil. vlkm. V nákladní dopravě došlo v roce 2025 k poklesu výkonů na síti Správy železnic. Ve srovnání s rokem 2024 se v hrubých tunových kilometrech snížily o 5 % na 29,7 mld. hrtkm a ve vlakových kilometrech o 5,3 % na 32,2 mil. vlkm. Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozování železniční dopravní cesty dosáhly v roce 2025 výše 7,33 mld. Kč. Tyto náklady zahrnují zejména výkony zaměstnanců řízení provozu zajišťované oblastními ředitelstvími a centrálními dispečerskými pracovišti, včetně příslušného podílu centrálně vedených nákladů úseku náměstka generálního ředitele pro řízení provozu.

Financování investiční výstavby probíhalo především z veřejných zdrojů. Objemově nejvýznamnějším zdrojem finančních prostředků v roce 2025 v oblasti investiční výstavby byly národní zdroje z rozpočtu SFDI, které kromě specificky vedených zdrojů na odstranění povodňových škod z roku 2024 nově zahrnuly také samostatně vyčleněné prostředky sledované jakožto výdaje pro obranu státu (celkem národní zdroje 31,1 mld. Kč). Druhým nejvýznamnějším zdrojem byl Operační program Doprava (OPD3), ze kterého se podařilo vyčerpat téměř 6,2 mld. Kč, v podobné výši byly čerpány zdroje CEF2 a CEF1 (6,1 mld. Kč). Pokračovalo rovněž čerpání samostatně sledovaného úvěru EIB pro akce kombinované podpory v rámci CEF Blending Call, a to ve výši téměř 358 mil. Kč. U zdroje RRF došlo již pouze k drobnému dočerpání posledních zdrojů do celkové výše alokace (58 mil. Kč). Naopak stále významnější podporu se daří získávat z ostatních fondů EU, které nejsou poskytovány prostřednictvím SFDI (Integrovaný regionální operační program, přímé dotace CEF, Just Transition Mechanism), celkem ve výši 410 mil. Kč. V oblasti železniční infrastruktury je Správa železnic hlavním subjektem odpovědným za využívání fondů EU v ČR v roli konečného příjemce a současně i investora. V rámci přípravy a realizace investičních akcí na železniční dopravní cestě v roce 2025 dosáhl celkový objem přijatých investičních dotací 44,3 mld. Kč, tedy o 5,2 mld. Kč více než v předešlém roce.

align=justify>V rámci snížení dopadu dopravy na životní prostředí se dále připravuje elektrizace železničních tratí formou prostých elektrizací. Současně byl zahájen provoz akutrolejových vlaků na vybraných linkách v Moravskoslezském kraji, který umožní zajištění elektrického provozu i na tratích, které nejsou vybaveny liniovou elektrizací.

Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy

V roce 2025 byly na rozvoj, modernizaci a údržbu dopravně významných vodních cest prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR vynaloženy finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury v celkové výši 905,18 mil. Kč. V roce 2025 pokračovala realizace záměru „Čekací stání pro malá plavidla na Vltavě“, kde bylo vyčerpáno 135,10 mil. Kč, a projektu „Servisní plavidla Praha, Slapy, Orlík“ s čerpáním 110,75 mil. Kč. Významnou investicí bylo rovněž dokončení plavební komory v rámci projektu „Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice – Rohatec – PK Rohatec“, na který bylo v roce 2025 vynaloženo 104,15 mil. Kč.

V oblasti správy a údržby infrastruktury vodních cest bylo na neinvestiční výdaje vynaloženo 55,83 mil. Kč na správu infrastruktury a 30,95 mil. Kč na její opravy. Další prostředky ve výši 23,25 mil. Kč směřovaly na realizaci projektu „Ochranná stání na Labské vodní cestě“, jehož cílem je zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti plavby na labské vodní cestě.

Významná část finančních prostředků byla věnována také přípravě budoucích investičních akcí. Na projektovou přípravu a zabezpečení staveb bylo vynaloženo 63,20 mil. Kč. Tyto prostředky byly využity zejména na přípravu staveb zaměřených na další rozvoj vodní infrastruktury, zvyšování bezpečnosti plavby a modernizaci zařízení na vodních cestách. Součástí financovaných aktivit byly rovněž projekty mezinárodní spolupráce v oblasti říčních informačních služeb, zejména RIS COMEX, RIS COMEX 2 a EuRIS, spolufinancované z evropských programů.

V roce 2025 tak pokračoval trend systematického rozvoje vodních cest v České republice se zaměřením na zlepšování podmínek pro rekreační i nákladní plavbu, modernizaci přístavní infrastruktury a přípravu dalších strategických projektů, které mají přispět k vyššímu využití ekologicky šetrné vodní dopravy.

Infrastruktura letecké dopravy

V roce 2025 pokračovaly investice do rozvoje a modernizace infrastruktury na veřejných mezinárodních letištích v České republice. Nejvýznamnější investiční akce realizovala společnost Letiště Praha, a. s., která pokračovala v přípravě rozsáhlé modernizace Letiště Václava Havla Praha. V průběhu roku byly zahájeny a realizovány projekty související s budoucím rozšířením terminálových kapacit, modernizací technické infrastruktury a dopravního napojení letiště. Mezi nejvýznamnější akce patřila modernizace zásobovacího koridoru pod Terminálem 1, rozšiřování příjezdové infrastruktury a pokračující výstavba nové energetické infrastruktury včetně trafostanice a kabelových rozvodů. Letiště současně pokračovalo v přípravě rozšíření Terminálu 2 a dalších rozvojových projektů, které mají zvýšit jeho kapacitu v následujících letech. Na letišti Brno-Tuřany pokračovaly investice zaměřené zejména na rozšiřování parkovacích kapacit pro cestující, zvýšení kapacity odbavovacích ploch a přípravu dalšího rozvoje zázemí letiště. Na Letišti Leoše Janáčka Ostrava navazovaly investice z předchozích let do rozvoje odbavovacích a logistických kapacit letiště, které dlouhodobě posiluje svou roli významného centra osobní i nákladní letecké dopravy. Na regionálních letištích Karlovy Vary a Pardubice byly realizovány investice zaměřené především na obnovu a modernizaci provozní infrastruktury, technického vybavení a zvyšování kvality služeb pro cestující. Součástí rozvojových aktivit byly rovněž projekty zaměřené na energetické úspory a modernizaci letištních zařízení. Rok 2025 byl zároveň obdobím intenzivní přípravy dlouhodobých investičních projektů. Největší české letiště zahájilo první etapy modernizačního programu, jehož cílem je zvýšení odbavovací kapacity, zlepšení kvality služeb pro cestující a posílení konkurenceschopnosti české letecké dopravy v evropském prostoru.

Kombinovaná doprava

Specializovaná infrastruktura pro kombinovanou dopravu zahrnuje překladiště, která jsou v současnosti v České republice zcela ve vlastnictví soukromých subjektů. Těmi jsou operátoři kombinované dopravy, dopravci nebo provozovatelé překladišť. Rozvoj této infrastruktury byl v minulých letech podporován státem zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava. V roce 2025 nebyla vypsána žádná výzva programu zaměřeného na podporu kombinované dopravy. V roce 2025 probíhala realizace nebo finální příprava dvou podpořených projektů (Přerov, Nymburk), jak na modernizaci překladišť, tak i na vznik zcela nového překladiště.

V minulých letech Česká republika již podpořila kombinovanou přepravu částkou přes 1 mld. Kč. Investice směřovaly do výstavby a modernizace překladišť kombinované dopravy a pořízení vhodných přepravních jednotek pro kontinentální kombinovanou dopravu. Cílem bylo podpořit ekologičtější a energeticky méně náročné formy dopravy a zvýšit kapacitu infrastruktury zejména v rámci kombinované dopravy.

Podíl nedoprovázené kombinované dopravy na nákladní železniční přepravě se průběžně zvyšuje a v r. 2025 dosáhl 23 %. Celkový objem i výkony v kombinované dopravě meziročně rostly, největší podíl na tom měla přeprava námořních kontejnerů, především z a do námořních přístavů, meziroční nárůst v roce 2025 činil 7,4 % v čistých tunách. Naopak přeprava ve vnitrokontinentální kombinované dopravě se mírně snížila, to se týká především silničních návěsů a výměnných nástaveb. Na tom má podíl především zvyšující se konkurenceschopnost přímé silniční dopravy, kde se nadále projevuje velký přetlak kapacit na trhu v silniční dopravě a konkurence ze států s nižšími náklady. Nízká spolehlivost a nabídka linek kombinované dopravy v železniční dopravě je zapříčiněná zejména malou kapacitou železniční infrastruktury, která je prioritně přidělovaná pro potřeby objednatelů osobní dopravy a množstvím výluk. V rámci opatření 03 – Infrastruktura pro multimodální dopravu podpořil SFDI v roce 2025 několik projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železničních vleček a přestupní infrastruktury. Financována byla úprava vleček, elektrifikace, modernizace zabezpečovacích zařízení i rozvoj terminálů, jejichž cílem je zvýšení kapacity, bezpečnosti a efektivity kombinované dopravy.

Elektromobilita

Počet registrovaných osobních elektromobilů vzrostl z 36 341 na 57 611 vozidel, tedy o 58,5 % během jediného roku. Přibylo více než 21 tisíc vozidel, což je dosud nejvyšší meziroční přírůstek. Na konci roku 2025 tvořily bateriové elektromobily přibližně 0,85 % všech osobních automobilů registrovaných v ČR. Přestože je podíl stále relativně nízký, tempo růstu je vysoké. K 31. 12. 2025 bylo v ČR evidováno 3 740 veřejných dobíjecích stanic a 6 590 dobíjecích bodů. Významně rostl zejména počet rychlých a ultrarychlých nabíječek. Současně pokračoval dynamický rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury, která ke konci roku zahrnovala 3 740 veřejně přístupných dobíjecích stanic. K růstu trhu přispělo zejména uvedení nových modelů domácí automobilky Škoda Auto a.s. a rostoucí nabídka ojetých elektromobilů. V letech 2023 až 2025 pokračovalo Ministerstvo dopravy prostřednictvím OPD 2021–2027 v podpoře budování veřejné infrastruktury pro alternativní paliva, zejména:
• veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily,
• vysokovýkonných dobíjecích hubů na síti TEN-T,
• plnicích stanic na vodík,
• infrastruktury pro bezemisní silniční dopravu.

SILNIČNÍ DOPRAVNÍ PARK

Podle informací z Centrálního registru vozidel se v roce 2025 počet motorových vozidel evidovaných v ČR zvýšil o 1,8 % a to podobně jako v roce 2024, vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel, včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přiblížil se hodnotě 9,5 milionu. Počet registrovaných osobních automobilů opět meziročně vzrostl a dosáhl 6,8 milionu. K 31.12. 2025 dosáhl počet 6 774 399, což je více než 71,6 % z celkového počtu všech motorových vozidel. Téměř 63 % osobních vozidel je starších více než 10 let, 19 % má stáří od 5 do 10 let a 8 % vozidel je ve stáří 2-5 let. Pouze 9 % osobních vozidel je mladší dvou let. Tento poměr se meziročně výrazněji nemění. Od roku 2015 počet registrovaných nákladních vozidel roste, i když tempo růstu klesá. Podíl novějších vozidel, tedy mladších než 2 roky, je asi 11 %. V roce 2025 došlo k mírnému poklesu počtu mikrobusů a autobusů asi o 1,4 %. Počet přívěsů poklesl o 6,7 %. Počet trolejbusů a tramvají mírně roste oproti roku 2024.

PŘEPRAVA

V roce 2025 celkový přepravní výkon v osobní dopravě zaznamenal opět růst obdobně jako v roce 2024. V osobní železniční dopravě činil meziroční nárůst počtu přepravených osob 0,2 % a nárůst osobokilometrů byl 2 %. Cestující v průměru absolvovali o něco delší cesty než v roce 2024. Zpomalení tempa růstu je způsobeno především stagnací ve zvyšování kvality a zkracování dojezdových časů. Vlivem může být i změna dopravního chování s ohledem na možné využití práce na dálku u profesí, které to umožňují. Dále je zpomalování způsobeno rozsáhlou výlukovou činností v rámci modernizace dopravní infrastruktury a také malou spolehlivostí spojení přes Německo, která může cestující odrazovat.

Současně dochází ke snižování vnímání cenové atraktivity železniční dopravy zejména vlivem pravidelného a dlouhodobého zvyšování cen a omezeným povědomím veřejnosti o cenově atraktivních nabídkách integrovaných dopravních systémů. Autobusová doprava zaznamenala za rok 2025 mírný nárůst počtu přepravených osob o cca 2 %, zatímco přepravní výkon v osobokilometrech vzrostl o 9 %. V MHD došlo v roce 2025 k meziročnímu nárůstu. MHD přepravila o 1,1 % více cestujících a její přepravní výkon vzrostl o 6,5 %, což naznačuje prodloužení průměrné přepravní vzdálenosti. Růst MHD byl dynamičtější než u železnice, ale slabší než u autobusové dopravy. Na rozdíl od ostatních hlavních druhů osobní dopravy zaznamenala letecká doprava provozovaná výhradně českými leteckými dopravci v roce 2025 výrazný pokles. U českých leteckých dopravců v roce 2025 klesl počet cestujících o 16,2 % a přepravní výkon o 18,1 %. Výkony českých letišť pokračovaly v růstu a počet odbavených cestujících se meziročně zvýšil o 7,9 % na 19,3 milionu osob.

V individuální automobilové dopravě došlo v roce 2025 oproti roku 2024 k opětovnému meziročnímu nárůstu počtu přepravených cestujících o 4,1 % a ve stejné míře vzrostl také přepravní výkon v osobokilometrech. Individuální automobilová doprava zůstává zcela dominantním druhem osobní dopravy a z celkových 5,404 mld. přepravených osob připadalo na individuální automobilovou dopravu 2,849 mld. osob, tedy přibližně 53 % všech cest. Z celkového přepravního výkonu 133,2 mld. oskm připadalo na individuální automobilovou dopravu 92,1 mld. oskm, tedy přibližně 69 % všech osobokilometrů. Mezi lety 2024 a 2025 tak individuální automobilová doprava nejen rostla, ale dále posílila svou dominantní pozici v osobní dopravě.

Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu, v roce 2025 počet cestujících vzrostl téměř o 26 %, ale přepravní výkon stagnoval. To naznačuje, že sice cestovalo více lidí, ale na kratší vzdálenosti než v roce 2024, což odpovídá charakteru vnitrozemské vodní dopravy, která je v ČR převážně rekreační.

V roce 2025 vzrostla nákladní doprava v České republice meziročně o 5,0 % na 563 mil. tun, zatímco přepravní výkon se zvýšil o 2,5 % na 89,5 mld. tunokilometrů. Růst byl tažen především silniční dopravou, naopak vnitrozemská vodní doprava zaznamenala výrazný pokles.

Silniční nákladní doprava v roce 2025 pokračovala v růstu. Objem přepraveného zboží se meziročně zvýšil o 5,1 % na 465,4 mil. tun a přepravní výkon vzrostl o 4,4 % na 73,4 mld. tunokilometrů. Silniční doprava si tak udržela dominantní postavení v nákladní dopravě a podílela se přibližně z 83 % na celkovém množství přepraveného zboží a 82 % na celkovém přepravním výkonu nákladní dopravy v ČR. Mezinárodní silniční přeprava vzrostla o 30,8 %, tedy o 19,4 mil. tun. Vnitrostátní silniční nákladní doprava v roce 2025 stagnovala. Objem přepraveného zboží se meziročně zvýšil pouze o 0,9 % na 383,2 mil. tun, zatímco přepravní výkon poklesl o 3,0 % na 28,2 mld. tunokilometrů. Naproti tomu mezinárodní silniční doprava zaznamenala výrazný růst, což naznačuje, že celkový růst silniční nákladní dopravy byl tažen především zahraničními přepravami. Přestože objem vnitrostátně přepraveného zboží v roce 2025 mírně vzrostl, přepravní výkon poklesl. To naznačuje zkrácení průměrné přepravní vzdálenosti a vyšší podíl regionálních či lokálních přeprav na úkor delších relací.

V roce 2025 bylo po železnici přepraveno 83,0 mil. tun zboží, což představovalo meziroční nárůst o 3,2 %. Růst byl tažen především mezinárodní přepravou, zejména dovozem a vývozem. Navzdory zvýšení přepraveného objemu však přepravní výkon poklesl na 14,3 mld. tunokilometrů, což byla nejnižší hodnota za posledních šest let. Vývoj naznačuje pokračující změny ve struktuře železničních přeprav směrem ke kratším přepravním vzdálenostem a nižšímu podílu tranzitních přeprav.

Letecká nákladní doprava zůstává z hlediska objemu přepravy okrajovým segmentem dopravního trhu, avšak má významnou roli při přepravě zásilek s vysokou hodnotou a požadavkem na rychlé doručení. Vývoj v roce 2025 byl ovlivňován zejména změnami v mezinárodních logistických řetězcích, rostoucím významem expresních zásilek a e-commerce i strukturálními změnami na trhu leteckých dopravců. V případě České republiky je třeba rozlišovat mezi výkony českých leteckých dopravců a výkony českých letišť, protože významná část nákladní přepravy je realizována zahraničními dopravci. Obchodní letecká přeprava nákladu a pošty realizovaná českými leteckými dopravci byla v roce 2025 ukončena. Objem přepravy poklesl z 86 tun na nulu a stejný vývoj zaznamenal i přepravní výkon. Výsledky potvrzují dlouhodobý trend útlumu tohoto segmentu, jehož objemy se v posledních letech pohybovaly na minimální úrovni. Přeprava leteckého nákladu v České republice je tak nadále zajišťována především zahraničními dopravci.

Vnitrozemská vodní nákladní doprava zaznamenala v roce 2025 výrazný pokles. Objem přepraveného zboží se meziročně snížil o 19,8 % na 786 tis. tun a přepravní výkon poklesl o 20,0 % na 316 mil. tunokilometrů. Na rozdíl od silniční a železniční dopravy tak vodní doprava pokračovala v poklesu, který pravděpodobně souvisel s omezenými plavebními podmínkami a nízkou spolehlivostí vodních cest. Zatímco osobní vodní doprava těžila z rostoucí rekreační plavby a počet přepravených cestujících se meziročně zvýšil o 25,9 %, nákladní vodní doprava zaznamenala pokles výkonů přibližně o pětinu. Vývoj potvrzuje odlišný charakter obou segmentů, kdy osobní doprava je v České republice převážně turistická, zatímco nákladní doprava je výrazně závislá na plavebních podmínkách a ekonomické poptávce po přepravě zboží.

NEHODY

Policie ČR v roce 2025 šetřila celkem 85 518 dopravních nehod, což oproti roku 2024 představuje pokles o 7 %. Nehod, při kterých došlo ke zranění nebo usmrcení osob, řešila 21 888. Při těchto nehodách bylo usmrceno 477 osob,, což je o 17 osob méně než v roce 2024. V roce 2025 bylo 26 656 osob zraněno, což představuje meziročně nárůst oproti roku 2024 o 4 %. Počet usmrcených při nehodách za rok 2025 byl nejnižší od roku 1961 a v České republice se daří dodržovat mezinárodní závazky snižovat počty usmrcených při dopravních nehodách. Nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969 (1 758 osob). Nejvyšší počet těžce zraněných osob při nehodách byl v roce 1969 (9 258 těžce zraněných osob). Celková hmotná škoda při dopravních nehodách odhadnutá na místě nehody policisty činila přibližně 8 mld. Kč. Nejvíce dopravních nehod se stalo v pátek, nejméně v neděli.

Nejčastější příčiny silničních dopravních nehod v roce 2025 souvisely s lidským faktorem, zejména s nevěnováním se řízení, nepřiměřenou rychlostí a nesprávným způsobem jízdy. Významnou roli hrálo také nedání přednosti v jízdě, únava řidičů, alkohol nebo jiné návykové látky. K nehodám mohly přispívat i nepříznivé povětrnostní podmínky, technické závady vozidel a chyby chodců či cyklistů.

Z celkového počtu usmrcených osob při dopravních nehodách zahynulo 161 řidičů osobních automobilů, 70 chodců, 60 spolujezdců v osobním vozidle, 57 řidičů motocyklů, 34 cyklistů, 20 řidičů nákladních vozidel a 4 řidiči koloběžky. Nejvyšší pokles počtu usmrcených byl zaznamenán u řidičů motocyklů (o 24 usmrcených méně).