Ročenka dopravy 2009
zpět
obsahRozvoj dopravního sektoru v roce 2009
INFRASTRUKTURA
Výdaje do infrastruktury
V roce 2009 poklesly celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury oproti předcházejícímu roku zhruba o 6,7 mld. Kč, čímž došlo k meziročnímu snížení o 8,0%. Tyto výdaje pak tvoří 2,1% HDP (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury MHD), což znamená, že v roce 2009 meziročně poklesl i podíl celkových investičních výdajů na HDP. Stejně jako v předcházejících letech pocházela i v roce 2009 většina investičních finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), přičemž jeho podíl na této částce se oproti roku 2008 zvýšil a dosáhl tak hodnoty 88,1%.
Investiční finanční prostředky vložené do pozemních komunikací v roce 2009 meziročně mírně vzrostly, a sice o cca 1,6 mld. Kč. V procentech činil tento nárůst 3,1%. Z toho investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, tvořily 18%. Naopak investiční výdaje do železniční infrastruktury v roce 2009 meziročně poklesly zhruba o 3,4 mld. Kč, což představuje 14,6%. Co se týče ostatních investičních výdajů, k poměrně významnému meziročnímu poklesu došlo v roce 2009 u infrastruktury letecké (o 69,9%) a potrubní (o 51,5%), naopak u vnitrozemských vodních cest byly výdaje oproti roku 2008 téměř trojnásobné.
Na rozdíl od investičních finančních prostředků celkové výdaje na opravu a údržbu infrastruktury v roce 2009 oproti předešlému roku mírně vzrostly, a to o cca 1,1 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst 4,5%. Nejvíce vzrostly tyto výdaje do železniční infrastruktury, kde nárůst oproti roku 2008 činil zhruba 1,0 mld. Kč, tj. 11,7%. Výdaje na opravu a údržbu pozemních komunikací v roce 2009 meziročně rovněž vzrostly, avšak velmi nepatrně, pouze o 0,3% (o cca 40 mil. Kč). Nárůst oproti předešlému roku se v roce 2009 objevil i u výdajů na opravu a údržbu infrastruktury letecké (o 7,6%) a potrubní (o 24,9%), pouze u výdajů na opravu a údržbu vnitrozemských vodních cest došlo k mírnému meziročnímu poklesu (o 0,4%).
Silniční infrastruktura
Co se týče výstavby dálniční sítě, byl v roce 2009 uveden do provozu další úsek dálnice D1 Praha - Brno - Lipník nad Bečvou, a to stavba „D1 0134.1/II Mořice - Kojetín II. etapa“ v délce 6,6 km, jejíž součástí je také 14 mostních objektů (z toho tři přes vodní toky), 1 mimoúrovňová křižovatka a oboustranná odpočívka Křenovice. Stavba na začátku úseku ve Vrchoslavicích navazuje na stavbu „D1 0134.1/I Mořice - Kojetín I. etapa“ a končí za mimoúrovňovou křižovatkou Kojetín se silnicí III/36724, kde navazuje na stavbu „D1 0134.2 Kojetín - Kroměříž západ“. V roce 2009 pokračovala rovněž i výstavba dálnice D47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - státní hranice ČR/Polsko, do provozu byly uvedeny stavba „D47 4705 Bělotín - Hladké Životice“ v polovičním profilu a na ní navazující stavba „D47 4706 Hladké Životice - Bílovec“. Stavba „D47 4705 Bělotín - Hladké Životice“ začíná napojením na stavbu „D47 4704 Lipník - Bělotín“, je 18,1 km dlouhá a obsahuje 22 mostních objektů a 2 mimoúrovňové křižovatky. Stavba „D47 4706 Hladké Životice - Bílovec“ je 11,7 km dlouhá, obsahuje 18 mostních objektů a 1 mimoúrovňovou křižovatku a končí napojením na stavbu „D47 4707 Bílovec - Ostrava Rudná“.
V roce 2009 pokračovala také výstavba silnic I. třídy včetně rychlostních silnic. Mezi nejvýznamnější zprovozněné stavby rychlostních silnic v roce 2009 patří „R35 Hradec Králové (Sedlice) - Opatovice“ (bez estakády Opatovice) propojující dálnici D11 Praha - Hradec Králové se silnicí I/37 Trutnov - Jaroměř - Hradec Králové - Pardubice - Chrudim- Žďár nad Sázavou -Velká Bíteš a „R6 Tisová - Kamenný Dvůr“ (v polovičním profilu) navazující na již zprovozněný úsek Cheb - Kamenný Dvůr a nahrazující stávající dvoupruhovou komunikaci I/6. V roce 2009 byly dále uvedeny do provozu stavby na rychlostní silnici R7 Praha - Slaný - Louny - Chomutov, a to „R7 MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany“, „R7 Vysočany MÚK“ a „R7 Sulec obchvat“ představující zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou. Co se týče výstavby ostatních silnic I. třídy, realizovány byly například stavby „I/57 Semetín - Bystřička I. stavba“ navržená jako rychlostní komunikace (přeznačení ze silnice na rychlostní komunikaci plánováno po zprovoznění dalších úseků), „I/47 Severní spoj I. stavba“ představující součást dopravního systému města Ostravy a zároveň plnící funkci dálničního přivaděče, „I/11 a I/56 propojení spojka S1 v Opavě“ nebo „I/50 Bučovice průtah“. Mezi další významné stavby zprovozněné v roce 2009 patří také stavby obchvatů „I/33 Česká Skalice - obchvat“, „I/57 Hladké Životice - obchvat“ a „I/43 Opatov obchvat“.
K významnějším stavbám silnic II. a III. třídy realizovaným v roce 2009 patří například „II/129 Cetoraz - Jiřičky“, „II/351 od II/602 - Třebíč“, „II/353 Bohdalov - obchvat“, „II/410 od I/23 - Želetava“ a „II/399 Stropešín - most ev. č. 399-002“ v kraji Vysočina, „II/374 Rájec - Blansko III. stavba“ a „II/427 Moravský Písek II. a III. stavba“ v Jihomoravském kraji nebo „II/446, III/44629 Šumvald - Břevenec“ a „III/37340 Loučany - Náměšť na Hané, rekonstrukce silnice“ v Olomouckém kraji. Do významnějších dopravních investic v oblasti silniční infrastruktury můžeme dále zařadit stavby „II/263 rekonstrukce Česká Kamenice - Chřibská - Rumburk - Jiříkov“ v Ústeckém kraji, „II/236 Lány - obchvat II. část“ ve Středočeském kraji, „II/497: Březolupy - Bílovice“ ve Zlínském kraji nebo „Most ev. č. 15532-1 Roudné“ v Jihočeském kraji.
Železniční infrastruktura
V roce 2009 pokračovaly práce na modernizaci tranzitních železničních koridorů. Na třetím tranzitním železničním koridoru státní hranice se SR - Dětmarovice - Přerov - Česká Třebová -Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice se SRN byla v roce 2009 dokončena stavba „Optimalizace trati Plzeň - Stříbro“. V úseku Plzeň - Cheb zároveň pokračovala i realizace staveb „Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní“ a „Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní - Cheb“ s předpokládaným dokončením v roce 2011. V úseku Praha - Plzeň pokračovaly práce na stavbě „Optimalizace trati Beroun - Zbiroh“ s plánovaným dokončením v roce 2011 a byla zahájena stavba „Optimalizace trati Zbiroh - Rokycany“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2012. V úseku státní hranice se SR - Dětmarovice probíhala dále realizace stavby „Optimalizace trati státní hranice SR - Mosty u Jablunkova - Bystřice nad Olší“ s předpokládaným dokončením v roce 2011 a zároveň byla zahájena stavba „Optimalizace trati Bystřice nad Olší - Český Těšín“ s předpokládaným dokončením v roce 2012.
Na čtvrtém tranzitním železničním koridoru státní hranice s Rakouskem - České Budějovice - Tábor - Praha - Ústí nad Labem - Děčín - státní hranice se SRN byly v roce 2009 dokončeny stavby „Optimalizace trati Horní Dvořiště státní hranice - České Budějovice“ a „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor - 1. část úsek Doubí u Tábora - Tábor“. Dále pokračovala realizace stavby „Optimalizace trati Benešov u Prahy - Strančice“, která má být dokončena v roce 2010, a byla zahájena stavba „Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy“, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2013.
V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů probíhá modernizace důležitých železničních uzlů. Účelem jejich modernizace je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. V roce 2009 byla kompletně dokončena (včetně pomocných objektů a terénních úprav okolí nástupišť) stavba „Modernizace západní části Praha hlavní nádraží 2. část nástupišť I-IV“, která slouží cestujícím již od předešlého roku. Dále pokračovaly například realizace staveb „Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav 1. stavba“ nebo „Brno - 1.část odstavného nádraží 1.etapa“.
Mezi další významné investiční akce patří i elektrizace tratí. Do provozu byly v roce 2009 předány například stavby „Elektrizace trati Lysá nad Labem – Milovice“ nebo „Elektrizace traťového úseku včetně PEÚ Šatov – Znojmo“. V roce 2009 byla nadále také věnována pozornost programu „Zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech“ a byly realizovány desítky rekonstrukcí přejezdů a přejezdových zabezpečovacích zařízení. Zároveň došlo i k zavedení systému číslování železničních přejezdů, který umožňuje jejich jednotnou, jednoduchou a jednoznačnou identifikaci, což vytváří v případě potřeby (vznik nehody na přejezdu, překážka na přejezdu apod.) podmínky k zastavení železničního provozu v daném úseku trati na základě informace podané veřejností o vzniku překážky. V roce 2009 byly také v zájmu zvyšování kvality cestování připravovány a realizovány výstavby nových železničních zastávek, přístřešků a nástupišť pro cestující.
Infrastruktura vnitrozemské vodní dopravy
Veškerou investiční činnost spojenou s rozvojem a modernizací dopravně významných vodních cest zajišťovalo v roce 2009 Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR).
Na čerpání finančních prostředků se významnou měrou podílely především velké stavby s předpokládaným dokončením v následujících letech jako „Vodní cesta České Budějovice - Hluboká nad Vltavou“, „Vodní cesta Hněvkovice - Týn nad Vltavou“, „Úprava plavební úžiny Chvatěruby“, „Železniční most Kolín“ a „Ústí nad Labem - Vaňov přístavní zeď a čekací stání“.
Z řady malých staveb dokončených v roce 2009 lze zmínit „VD Nymburk“, „VD Kostomlátky“ a „VD Lobkovice, modernizace vystrojení plavební komory“ řadící se do série rekonstrukcí zdí plavebních komor na středním Labi nad Mělníkem nebo „Přístaviště Uherské Hradiště“ a „Přístaviště Napajedla - Pahrbek“, které přispěly k rozvoji turistického ruchu v oblasti Baťova kanálu.
Infrastruktura letecké dopravy
Za nejvýznamnější investice v oblasti infrastruktury letecké dopravy lze v roce 2009 považovat odkup budovy Administrativně provozního centra (APC) od ČSA a výkupy pozemků, převážně pro výstavbu paralelní dráhy, na letišti v Praze. Co se týče výdajů na opravy a údržbu, nejvýznamnější položkou byla oprava ploch vzletových a přistávacích drah a pojezdových drah na témže letišti.
DOPRAVNÍ PARK
K 1. lednu 2010 bylo v Centrálním registru vozidel registrováno celkem 7 119 323 provozovaných motorových a přípojných vozidel všech druhů a kategorií (včetně veteránů, tj. vozidel starších než s rokem výroby 1945), což je meziroční nárůst pouze o 0,5%. Tempo nárůstu se v roce 2009 oproti předcházejícím rokům výrazně zpomalilo, což je pravděpodobně z části způsobeno také zvýšeným odhlašováním starších vozidel ke konci roku 2008 (kvůli zavedení ekologické daně od 1.1.2009), které se však z administrativních důvodů projevilo poklesem v registru až v roce 2009.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2009 již tradičně vzrostl, tentokrát však výrazně méně než v předešlých letech, pouze o 0,3%, a dosáhl tak k 1.1.2010 počtu 4 435 052. Počet registrovaných nákladních vozidel v roce 2009 poprvé po spojitém více než desetiletém růstu mírně poklesl, a to o 0,4%. Rovněž tak došlo v roce 2009 k poklesu počtu registrovaných mikrobusů a autobusů (o 2,1%), silničních tahačů (o 17,3%), návěsů (o 2,3%) a speciálních automobilů (o 9,9%). Naopak nárůst se v roce 2009 objevil u počtu registrovaných motocyklů (o 1,2%) a přívěsů (o 8,5%).
V průběhu roku 2009 se průměrné stáří osobních automobilů mírně snížilo (o 0,2 roku) a dosáhlo tak k 1.1.2010 hodnoty 12,6 let. Rovněž tak došlo k nepatrnému zlepšení u kategorie mikrobusů a autobusů (o 0,1 roku), jejich průměrné stáří k 1.1.2010 bylo 13,2 let. Naopak ke zhoršení došlo u nákladních vozidel, jejichž průměrné stáří k 1.1.2010 činilo 8,2 let s meziročním nárůstem 0,4 roku. Nejstarší kategorií z běžně provozovaných vozidel zůstávají i nadále motocykly s průměrných stářím 30,9 let k 1.1.2010. Je však třeba připomenout, že údaje o stáří vozidel mají omezenou vypovídající schopnost, což je dáno zejména kvalitou údajů u dříve evidovaných vozidel a i skutečností, že do výpočtu jsou zahrnuta také vozidla patřící do kategorie veteránů.
PŘEPRAVA
Celkový přepravní výkon v osobní dopravě v roce 2009, který spojitě rostl více než 10 let, oproti roku 2008 sice poklesl, avšak o pouhé 0,01%. Celkový počet přepravených osob v roce 2009 po předešlém tříletém růstu meziročně rovněž poklesl, a sice o 1,8%. Rovněž tak v roce 2009 meziročně poklesl i počet přepravených osob ve veřejné dopravě, a sice o 2,9%. Naopak přepravní výkon ve veřejné dopravě si v témže roce udržel svůj již několikaletý rostoucí trend a oproti roku 2008 opět vzrostl, pouze však o 0,2%. Stejně jako v předešlém roce i v roce 2009 došlo v železniční dopravě k meziročnímu poklesu jak počtu přepravených osob (o 7%) tak i přepravního výkonu (o 4,4%). Po nárůstu v roce 2008 se počet přepravených osob veřejnou autobusovou dopravou v roce 2009 meziročně opět snížil, a to o 2,5%, naopak přepravní výkon ve veřejné autobusové dopravě se po poklesu v předešlém roce v roce 2009 meziročně zvýšil, a to o 1,3%. Ve vnitrozemské vodní dopravě došlo v roce 2009 oproti předešlému roku k poměrně významnému nárůstu počtu přepravených osob (o 33,3%) a naopak k relativně vysokému poklesu přepravního výkonu (o 39,3%). Co se týče letecké dopravy v roce 2009, ve svém růstovém trendu i nadále pokračovaly počet přepravených osob a přepravní výkon, dokonce došlo oproti předešlému roku i k mírnému zvýšení tempa růstu. Meziroční nárůst v roce 2009 byl u počtu přepravených osob 2,8% a u přepravního výkonu 5,4%. Počet odbavených cestujících na letištích v ČR v roce 2009 ale poprvé po dlouholetém spojitém růstu meziročně poklesl, a sice o 8,4%, čímž se dostal zhruba na úroveň roku 2006.
V roce 2009 v nákladní dopravě poměrně významně meziročně poklesly jak celkový přepravní výkon (o 12,9%), tak i celkový objem přepravených věcí (o 15,2%). Stejně jako v předešlém roce byl i v roce 2009 zaznamenán meziroční pokles objemu přepravených věcí u silniční, železniční, vnitrozemské vodní i letecké nákladní dopravy. V roce 2009 zároveň došlo u všech těchto druhů dopravy i k meziročnímu poklesu přepravního výkonu, na rozdíl od roku 2008, kdy jediný nárůst byl zaznamenán u dopravy silniční.
Přepravní výkon v silniční nákladní dopravě v roce 2009 meziročně poklesl o 11,6%, objem přepravených věcí pak poklesl o 14,3%. Výrazný byl v roce 2009 i meziroční pokles v železniční nákladní dopravě, a to o 19,3% u objemu přepravených věcí a o 17,1% u přepravního výkonu. Ve statistice železniční nákladní dopravy došlo v roce 2006 ke změně metodiky a nově byli do statistického zjišťování zahrnuti i dopravci, kteří provádějí neveřejnou dopravu (jedná se rovněž o komerční přepravu, ale na základě vzájemně dohodnutých podmínek), čímž došlo v daném roce k nárůstu jak přepravního výkonu, tak i objemu přepravených věcí. Údaje za roky 2005 a 2006 tedy nejsou zcela porovnatelné. Roky 2007, 2008 a 2009 jsou již metodicky zcela srovnatelné s rokem 2006. Objem přepravených věcí v letecké nákladní dopravě i její přepravní výkon v roce 2009 pokračovaly ve svém již několikaletém poklesu, pokles byl však daleko výraznější než v předešlých letech. Přepravní výkon se oproti roku 2008 snížil o 24,3% a objem přepravených věcí dokonce o 30,0%. Poměrně významný byl v roce 2009 i meziroční pokles ve vnitrozemské vodní nákladní dopravě, přepravní výkon se snížil o 25,7% a objem přepravených věcí o 13,5%.
NEHODY
V roce 2009 šetřila Policie ČR celkem 74 815 dopravních nehod, což je oproti předcházejícímu roku výrazný pokles (o 53,4%), který lze především přisoudit legislativní změně od 1.1.2009 zvyšující „hranici“ pro povinné hlášení nehody z původních 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Vývoj následků nehod v roce 2009 byl také velmi příznivý, neboť byl zaznamenán významný pokles počtu usmrcených (o 16,1%) a zraněných osob (o 7,2% u těžce zraněných a o 4,0% u lehce zraněných) a nižší byl i odhad hmotné škody (o 21,1%). Celkem bylo při nehodách v roce 2009 usmrceno 832 osob (jedná se o úmrtí do 24 hodin po nehodě; do statistik ES i do dalších mezinárodních statistik se uvádí počet osob zemřelých do 30 dnů od data nehody - tento počet byl ve stejném roce 901), 3 536 osob bylo zraněno těžce a 23 777 osob lehce. Odhad způsobené hmotné škody činil 4,98 mld. Kč.
Počet usmrcených (úmrtí do 24 hodin po nehodě) i těžce zraněných osob stejně jako celkový počet nehod byl v roce 2009 nejnižší od roku 1990, počet lehce zraněných osob byl pak 3. nejnižší od téhož roku.
Co se týče zavinění, nejvíce nehod, a sice 89,9%, bylo zaviněno, stejně jako v předchozích letech, řidiči motorových vozidel, i když v absolutních číslech je tento počet meziročně o 80 116 nižší. 2,7% nehod bylo zaviněno řidiči nemotorových vozidel, 1,7% chodci, 4,1% lesní, domácí zvěří a zbytek technickou závadou vozidla, závadou komunikace nebo jiným zaviněním. Oproti roku 2008 procento zavinění řidiči motorových vozidel a lesní, domácí zvěří mírně pokleslo a naopak došlo k malému zvýšení procenta zavinění nehod řidiči nemotorových vozidel a chodci. V absolutních číslech však došlo u všech významných položek k poklesu.
U osobních automobilů 28,7% nehod zavinili řidiči věkového rozmezí 25 - 34 let a zhruba stejnou měrou se podíleli i na počtu usmrcených osob (29,2%). 20,3% nehod zavinili řidiči ve věku 35 - 44 let, 13,5% řidiči ve věku 21 - 24 let a 12,7% řidiči ve věku 45 - 54 let. Na kategorii řidičů 55 - 64 let pak připadá 9,6% a na kategorii 18 - 20 let 8,9%. Co se týče stáří osobních motorových vozidel, nejvyšší podíl na počtu nehod (30%) a počtu usmrcených osob (39%) měli, stejně jako v předešlém roce, řidiči osobních automobilů vyrobených v rozmezí let 1995 - 1999. Druhou nejčetnější skupinu pak tvořili z hlediska počtu nehod řidiči vozidel vyrobených v letech 2005 - 2009 (26,1%) a z hlediska počtu usmrcených osob řidiči vozidel vyrobených v letech 2000 - 2004 (19,7%). Počet chodců, kteří zahynuli při nedání přednosti na přechodu, oproti roku 2008 poklesl z 22 na 16.
Za posledních 10 let šetřila policie ČR téměř 1,8 mil. nehod na pozemních komunikacích v ČR, při nichž bylo 11 433 osob usmrceno, 46 332 osob zraněno těžce a dalších 270 368 osob zraněno lehce. Odhadnutá škoda přesahuje 83 mld. Kč.